České děti jsou tlusté. Pandemie koronaviru dlouhodobý trend ještě posílila.
Každé čtvrté dítě v České republice váží víc než by mělo a každé sedmé dítě trpí obezitou. Tak mluvila statistika před pandemií. Se 154 tisíci dětskými tlouštíky se tak Česká republika ocitá na předních místech v Evropě. Podle odborníků za to mohou špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu a také špatné vzory a návyky v rodinách. Pandemie negativní trend posílí.
Až patnáct kilo dokázaly některé děti nabrat během jednoho pandemického roku. Takovou zkušenost má Jan Boženský, primář dětského oddělení z Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.
„Procento dětí s vyšší hmotností mezi lety 1996 a 2011 stouplo o sedm procentních bodů, přičemž podíl obézních dětí se v tomto období téměř zdvojnásobil,“ uvádí statistici ve studii Zdraví dětí 2016. Do roku 2016 se množství dětí s nadváhou ve srovnání s dvěma uplynulými dekádami zvedlo o další tři procenta. V roce 2016 pak ČSÚ uvádí, že nadváhou a obezitou trpí osmnáct procent dětské populace. Náchylnější k vyšší váze jsou nepatrně více chlapci, než dívky.
Dětské ordinace se také shodly na tom, že obezita způsobuje zdravotní komplikace už i malým pacientům. „Děti s nadváhou a obezitou mají ve srovnání s dětmi s normální hmotností vyšší hodnoty některých složek lipidového spektra, zejména HDL cholesterolu a triglyceridů a mají častěji zvýšený krevní tlak. U obézních dětí byly hodnoty v pásmu hypertenze zjištěny pětkrát častěji,“ doplňuje studie. Tlusté děti mají také od útlého věku více problémy s pohybovým aparátem a vadným držením těla.
Důvody, které vedou k obezitě jsou podle odborníků jasné. Energetický příjem vysoce převyšuje výdej. České děti se málo hýbou a špatně jedí. Často si přitom na tloušťku zadělávají úplně zbytečnými návyky. „Například u deseti až jedenácti procent českých dětí byla zaznamenána nadměrná konzumace energetických nápojů,“ potvrzuje Michal Kalman, hlavní řešitel české části Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC).
V hůře situovaných rodinách se častěji na stolech objevují sladké limonády, kolové nápoje,“ popisuje Michal Kalman. Ač je to možná zvláštní, značkový sladký nápoj, který není nijak levný, je v některých rodinách známkou prestiže.
„Z celoevropských výzkumů je patrné, že čím se v Evropě dále posouváme na východ, je tento jev zřejmější. Naopak třeba ve Skandinávii či Holandsku se na stolech v rodinách objevuje běžně voda,“ popisuje Michal Kalman. To samé se pak týká sladkých tyčinek a podobně. Pandemie pak podle odborníků mezi obezitou dětí ze sociálně slabšího a silnějšího prostředí rozevře nůžky ještě více.
Zajímavosti z české studie o obezitě dětí
Dvacet procent školáků v Ústeckém kraji pravidelně pije energetické nápoje. Nejméně často si je dopřávají děti v Praze, jen necelých osm procent.
V Ústeckém kraji a Libereckém kraji děti nejméně snídají, nejvíce jich začíná jídlem den v Praze.
Dívky ve věku 11 až 15 let konzumují denně ovoce v 52 procentech. Chlapci oproti tomu jen v 39 procentech. Celkové množství zkonzumovaného ovoce a zeleniny klesá či stoupá úměrně k socioekonomického statusu.
75 procent jedenáctiletých chlapců dochází do sportovního kroužku
Oproti roku 2010 klesl počet dětí, které každodenně konzumují sladkosti o celou třetinu.
Pro 28 procent dětí není voda hlavní tekutinou, kterou pijí. Nahrazují je limonády.
Nejvíce se ve fastfoodech stravují teenageři z Prahy. Vícekrát do měsíce se v nich stravuje 35 procent mladých Pražanů.
„Dříve měly děti alespoň minimum pohybu při cestě do školy a ze školy a v hodinách tělesné výchovy, část z nich pak při kroužcích nebo i při sportovních aktivitách s rodiči. Toto všechno na rok téměř úplně odpadlo,“ vysvětluje lékař. Domácí nudu, stereotyp a nezáživnou distanční výuku tak děti často rozbíjely i pověstnými nájezdy na ledničky nebo spíže se sladkostmi.
Zdroj: https://www.denik.cz/zdravi/detska-obezita-zdravi-20210610.html
K pediatrovi přicházejí už i děti předškolního věku, které se kvůli obezitě ani nevyškrábou na vyšetřovací lůžko. Lékaři mluví o epidemii dětské obezity.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti každé čtvrté české dítě trpí nadváhou a každé desáté je obézní. V pražské Nemocnici na Bulovce ošetřovali adolescenta, který ani na naléhání lékařů nepodstoupil léčbu obezity a následně zemřel.
„Bohužel jsme už museli řešit i případ, kdy nám přišel na pohotovost chlapec v adolescentním věku s rodiči, kvůli jinému zdravotnímu problému, než je obezita. Lékaři však rodiče žádali, aby podstoupil i léčbu obezity. Ti to odmítli a pak jsme se dozvěděli, že tento chlapec zemřel. Nemohu a nechci zveřejňovat přesnou příčinu smrti, abychom pozůstalé netraumatizovali znovu, ale mohu říct, že příčinou úmrtí byly komplikace s obezitou spojené,“ svěřila redakci nejsmutnější případ lékařka pediatrického oddělení Nemocnice na Bulovce Dagmar Slavíčková.
Statistiky jsou alarmující. Jen za posledních deset let se počet dětí bojujících s obezitou u nás ztrojnásobil.
V pěti letech 40 kilo
„Nyní musíme řešit stále častěji případy těžších obezit u dětí už v předškolním věku. Například přišel pětiletý chlapec průměrné výšky, řekněme 120 centimetrů, a vážil 40 kilogramů. Nedokázal ani vylézt na lůžko, když jsme ho požádali. A to není ojedinělé. Přicházejí stejně dívky i chlapci. V tomto případě byla jasná příčina hned. Chlapec měl obézní o dva roky starší sestru, matku i otce,“ popsala další případ lékařka s tím, že děti, zvláště takhle malé, za to samy nemohou.
„Děti se, zvláště v takto brzkém věku, nepřejídají schválně. Důvodem je obezitogenní prostředí. Přijímají mnoho levných energeticky bohatých potravin a zcela jim chybí pohyb. Dnes dokonce i obyčejná chůze do školy. Jezdí autobusem nebo je rodiče vozí až k budově,“ uvádí důvody nadváhy dětí Slavíčková.
A doplňuje běžnou praxí u starších: „U školáků pak strava prostě není pravidelná. Nesnídají, na dopolední svačinu nemají čas, oběd v jídelně často vrátí, že jim nechutná. Jakmile skončí škola, jdou do rychlého občerstvení, doma vyplení ledničku, pak snědí k večeři dospělou porci a ještě se u televize dojídají.“ Ve vyšším věku se tyto zvyky mohou proměňovat v opačný extrém a zhruba od třinácti let začínají takové děti nezdravě hubnout, což může vést k bulimii či anorexii.
Kupte obéznímu dítěti psa
„U dětí není vhodné aplikovat léčbu medikamenty nebo chirurgickými zákroky. V dětské obezitologii není doporučována ani výrazná redukční dieta, jelikož neprospívá organismu, který se vyvíjí. Úbytek hmotnosti by při léčbě nadváhy a obezity u dětí neměl přesáhnout jeden kilogram za měsíc,“ varuje pediatrička Slavíčková.
Možností léčby je mnoho, včetně lázeňských pobytů pro děti. „Tam zhubne opravdu každé dítě. Mluvíme-li o prosté elementární obezitě. Přijde-li dítě s nadváhou, je to v 98 procentech právě tato prostá obezita, bez jiných navazujících onemocnění,“ doplňuje lékařka.
Vhodný tip pro rodiče, již se snaží zvýšit pohybovou aktivitu dítěte, je podle ní například koupě psa, kterého bude muset dítě denně několikrát venčit.
Nepodniknou-li rodiče kroky k nápravě a uzdravení, budou jejich obézní děti vystaveny riziku vysokého tlaku, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění, poškození pohybového aparátu, špatnému psychickému stavu, a v té nejhorší variantě i úmrtí, jak dokládá nedávný případ z Nemocnice na Bulovce.
Zdroj: novinky.cz
Pojďte pomoci svým dětem nebo sobě:www.superherba.cz sekce poradenství výpočet BMI zdarma.
