Bylinky na ústa a zuby
Málokdo by se mohl pochválit, že nemá potíže se zuby, málokdo
také sedá do zubařského křesla bez pocitu strachu a úzkosti. Je jen
samozřejmé, že zubní kazy nebudeme léčit bylinkami, na to jsou
zubní lékaři, takže nás to křeslo nemine. Bylinky však oceníme
hlavně v prevenci mimořádně rozšířené paradentózy, při níž lékaři už
většinou léčí jen následky. Také při různých dalších bolestech a
nepříjemnostech v ústní dutině nám mohou být bylinky velmi
nápomocny.
Afty – vřídky v ústní dutině
U těchto problémů pomáhá kořen lékoři-ce. Několik dní pijeme
lékořicový čaj připravený obvyklým způsobem a silným odvarem
vyplachujeme ústa. Současně upravíme stravu na zásaditou, nejlépe
zvýšenou konzumací syrové zeleniny.
Další recept
Z čerstvých plodů jalovčinky vymačkáme šťávu a zředíme ji
dvojnásobným množstvím vody. Šťávou vyplachujeme ústa, přitom
ji v ústech déle podržíme. Tato procedura také léčí záněty v ústní
dutině, osvěžuje dech a odstraňuje zápach z úst. Malé množství šťávy
můžeme přitom i polykat.
Zápach z úst
Může mít různé příčiny, někdy pomůže upravit stravu a pít
bylinkové čaje na zlepšení trávení. Samozřejmostí je hygiena ústní
dutiny K vyčištění dechu se doporučuje žvýkat semínka anýzu,
fenyklu, kopru nebo několika plodů jalovčinky.
Další recept
Připravíme čajovou směs ze tří dílů natě pelyňku a jednoho dílu
roztlučených plodů jalovčinky. Jednu lžíci směsi dáme večer do
2 dl vody, necháme do rána stát, pak uvedeme do varu a necháme
přikryté vychladnout. Celou dávku pijeme několik dní ráno nalačno.
Bolesti po vytržení zubu
Po této časté a nepříjemné proceduře uděláme silný odvar z
květu divizny, natě šalvěje, jitrocele, heřmánku a yzopu. Uvedené
bylinky s hojivými účinky můžeme libovolně kombinovat nebo
použít jednotlivě. Dvě lžíce drogy dáme do 1 dl vody, uvedeme do
varu a necháme přikryté vychladnout. Vlažný odvar držíme v ústech,
urychluje hojení.
Obklad po vytržení zubu
Smícháme stejné množství květu bezu a heřmánku. Tři lžíce
směsi krátce rozvaříme v malém množství vody a necháme přikryté
vychladnout. Vlažné bylinky vložíme do gázy nebo tenké látky,
necháme okapat, přiložíme, ovážeme a necháme dlouho působit.
Kloktadlo při parádentóze podle českého bylinkáře Karla
Připravíme kloktadlo ze směsi stejných dílů dubové kůry, natě
šalvěje a truskavce. Čtyři lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody a ne cháme
přes noc macerovat. Ráno pomalu u-vedeme do varu a necháme
přikryté vyluhovat. Tímto odvarem opakovaně vyplachujeme ústa a
současně kartáčkem masírujeme dásně. Konzumací čerstvého ovoce
a zeleniny zvýšíme příjem vitaminu C, léčbu doplňujeme pitím
syrové řepné šťávy.
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ – Salina officinalis
Šalvěj nesmí chybět v žádné bylinkové zahradě, neboť patří k
nejlepším rostlinným lékům, které ve volné přírodě nenajdeme.
Stejně nemůže chybět ani v domácí lékárničce. K léčebným účelům
používáme celou nať, kterou sbíráme, když rostlina začne kvést, u
větších rostlinek odstraníme stonek. Tuto drogu, ale i tinkturu a další
výrobky z ní, koupíme v každé lékárně.
Největší hodnotou šalvěje je její protibakteriální účinek, který se
osvědčil u všech onemocnění ústní dutiny a krku. Výborně léčí
záněty dásní, otlaky od zubní protézy, je přímo nenahraditelná při
paradentóze. Po vytržení zubu vyplachujeme ránu silným šalvějovým
odvarem, rychle se zahojí a nebude hnisat. Kvůli dráždivému lihu
nepoužíváme tinkturu, můžeme přidat trochu heřmánku a yzopu.
Tinkturu použijeme na omývání u kožních nemocí a akné nebo jako
hojivou ústní vodu. Několik kapek tinktury, případně trochu zředěné
vodou, ponecháme v ústech po umytí zubů na dezinfekci a hojení
dásní. Při vnitřním užívání oživuje šalvějový čaj krevní oběh,
posiluje nervy a má protirakovinné účinky. Odstraňuje noční pocení
a snižuje nadměrnou tvorbu mateřského mléka.
I taková dobrá bylinka jako je šalvěj se může u velkých dávek
projevit negativně, proto i zde platí stará bylinková zásada o
nepředávkování a přerušovaném užívání.
Latinské pojmenování šalvěje
salvere znamená léčit. Lékaři ze
salesiánské školy si kladli ve 14.
století otázku: „Proč umírá člověk,
kterému roste v zahradě šalvěj?“ A
znali i odpověď: „Neboť žádná
rostlina není dost silná proti smrti.“
Jedna středověká legenda říká, že
touhou šalvěje je udělat člověka
nesmrtelným.
Salát na zpevnění zubů
Nakrájíme čerstvou nať lžičníku, ochutíme ji citronem, troškou
soli, bylinkovým kořením a olejem. Konzumujeme s máslovým
chlebem nebo jako přílohu k jídlu. Lžičník má vysoký obsah
vitaminu C, jehož mírný nedostatek způsobuje uvolňování zubů.
Stejně můžeme použít i jiné bohaté zdroje tohoto vitaminu.
Bolesti zubů
Než navštívíme lékaře nebo sáhneme po tabletách proti bolesti,
pomalu rozžvýkáme a držíme v ústech několik hřebíčků. Některé
lidové recepty doporučují také přiložit na bolavý zub plátek česneku,
který proti podráždění sliznice úst obalíme gázou.
Slézová „zubní pasta“
Kořen slézu lesního nebo maurského pornelerne na prášek.
Namočíme do něj zubní kattáček a masírujeme dásně. Po skončení
ústa nevyplachujeme, aby prášek mohl působit.
Šalvějová ústní voda
Tři lžíce nasekané natě šalvěje a po jedné lžíci květu heřmánku a
natě yzopu dáme do 1/21 vody, pomalu uvedeme do varu, necháme
přikryté vychladnout a scedíme. Ústní vodu používáme při krvácení
dásní a bolestech zubů, vždy po umytí zubů.
Odvar na zánět dásní
Smícháme stejné díly natě přesličky, šalvěje a máty. Čtyři lžíce
směsi necháme krátce povařit v 1/2 1 vody a přikryté vyluhovat.
Scedíme a vlažný odvar držíme opakovaně v ústech.
Další recept
Stejným způsobem připravíme a používáme odvar z mochny
nátržníku.
Zánět okostice
Nahrubo nastrouhaný čerstvý celer dáme do úst a držíme 5-10
minut, dokud se neohřeje. Potom vyplivneme a po 1/2 hodině
proceduru zopakujeme. Provádíme ale hlavně večer, i vícekrát. Při
tomto zánětu, ale i na léčení paradentózy, můžeme stejným
způsobem užívat nastrouhané syrové brambory nebo kořen kostivalu.
Další recept
Smícháme stejné díly květu heřmánku a kořene kostivalu. Čtyři
lžíce směsi necháme macerovat v teplé vodě 12 hodin. Potom ohřejeme
k bodu varu a odstavíme. Scedíme a přidáme 2 lžičky
tinktury z prhy. Tento odvar držíme v ústech několikrát denně 5 až
10 minut. Z odvaru můžeme udělat také obklad.
Bolest trojklanného nervu
U této bolesti pomáhá bez, jehož plody s mírou konzumujeme
formou šťávy, marmelády, sirupu nebo kompotu. Současně u-děláme
obklad ze směsi květu heřmánku, divizny, natě řebříčku a
mateřídoušky.
Fistule
Silný odvar ze směsi natě heřmánku a kopřivy držíme v ústech na
postiženém místě a opakovaně vyplachujeme.
ČERNOHLÁVEK OBECNÝ –
Prunella vulgarit
Jsou to malá, sympatická, při pohledu zblízka docela pěkná
kvítečka, s nimiž se často setkáváme na loukách, okrajích lesů a
mýtinách. Hodně podobný, někdy až k nerozeznání, je trochu
statnější černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), který
obsahuje úplně stejné látky. Z obou druhů sbíráme během celého léta
kvetoucí nať, což je jediný způsob získání této drogy.Černohlávek
má podobné hojivé a dezinfekční účinky jako jitrocel a řebříček.
Pomačkané listy přikládáme přímo na drobnější poranění, záněty a
kožní onemocnění. Je také dobrou přísadou do napařovacích směsí
při zánětových o-nemocněních průdušek, obličeje, hlavy a hnisu v
dutinách. Silný odvar, nejlépe společně se šalvěji, yzopem nebo
heřmánkem, je dobrým kloktadlem na záněty ústní dutiny a krku.
Své proti-zánětlivé působení potvrzuje černohlávek i při vnitřním
užívání, můžeme ho používat do čajů proti průjmům a problémům s
trávením a při nemocech ženských orgánů.
Užívání černohlávku obvyklým způsobem nemá žádné vedlejší
účinky.
Kvůli typickým květům podobným starodávným včelím úlům
nazýváme černohlávek také „včelím úlem“. Ve středověku byl
povazován za nejlepší bylinný lék k hojení ran jakéhokoliv druhu.
Má mnoho léčivých účinku, pro než ho Matthioli nazval „boží
spása“. Mladé listy černohlávku můžeme konzumovat jako
vitaminový salát.
LŽIČNÍK LÉKAŘSKÝ –
Cochlearia officinalis
Lžičník si své pojmenování „lékařský“ právem zaslouží, neboť
má vysoký obsah vitaminů, hlavně C, odpradávna se užíval proti
kurdějím. V sezoně se doporučuje, stejně jako potočnice a medvědí
česnek, konzumovat listy nebo celou horní část natě k odstranění
avitaminózy a jarní únavy. Čerstvá lžičníková šťáva s citronem je
výborným lékem proti paradentóze. Při užívání lžičníku nejsou
známé žádné vedlejší účinky, můžeme jej užívat bez obav.
