Zdravé dýchání
Nemoci dýchacích orgánů patří k nejčastějším „každodenním“
onemocněním. Někdy ani nevíme, proč začínáme pociťovat, že se
nás „chytá“ nějaká nemoc. Cítíme se malátní, teče nám z nosu, pak
přijde kašel a bolesti krku. Většinu těchto nemocí – nachlazení,
chřipku, zánět průdušek, anginu – způsobují bakterie a viry, které
kolem nás „poletují“ a čekají na nejmenší oslabení naší imunity.
Někdy je způsobuje také prochlazení, když nás zastihnou situace, že
náhle promrzneme nebo zmokneme. Při těchto častých potížích jsou
bylinky nejlepším lékem a osvědčené lidové recepty i dnes pomáhají
mnohokrát lépe než oficiální medicína. Bylinkový čaj, vitaminy,
koupel, inhalace a teplá postel dokáží více než jakékoli jiné
medikamenty. Tyto chřipkové stavy častokrát podceňujeme,
neuvědomujeme si jejich nebezpečí v tom, že po delším působení
„přejdou“ na jiný orgán a napadnou například srdeční sval, játra, uši,
plíce, pohrudníci nebo další orgány. Proto bylinkářská praxe
doporučuje při prvních příznacích nasadit „všechny zbraně“ a snažit
se s onemocněním co nejdříve skoncovat, což se obvykle podaří za
4-6 dní.
Švýcarský sirup na plicní nemoci
Smícháme stejné díly květu divizny, lípy, natě mateřídoušky
jitrocele, pikniku a řebříčku. Do 1l vody dáme 10 lžic směsi, krátce
povaříme, necháme mírně vychladnout, scedíme a přidáme 1 kg
přírodního cukru. Dobře zamícháme a nalijeme do tmavé láhve.
Užíváme třikrát denně po lžičce, po jídle.
Obklad na plíce a průdušky
Smícháme 2 najemno nastrouhané cibule se lžící drcených plodů
jalovčinky, lžící vinného octa, 2 lžícemi ovesné mouky a olivového
oleje. Dobře zamícháme. Vložíme do tenkého plátna a přiložíme na
hrudník. Nemocného dobře přikryjeme, obklad necháme působit
alespoň hodinu.
Cibulová šťáva na nemoci průdušek
Několik cibulí odstavíme a do šťávy přidáme stejné množství
medu. Rozmícháme a bereme v průběhu celého dne po lžičce, každé
dvě hodiny. Tento lék je prospěšný i na trávení a zvyšuje imunitu
organismu.
Čaj na zánět průdušek
Na tento častý zánět použijeme směs stejných dílů květu
prvosenky slézu, divizny, listu jitrocele a kořene proskurníku. Dvě
lžíce směsi dáme do vlažné vody a necháme 8 hodin macerovat.
Ohřejeme k bodu varu, ale nevaříme, a necháme přikryté vyluhovat.
Scedíme, dobře ochutíme medem a citronem, dáme do termosky a
užíváme každou hodinu po lžíci.
Protiastmatický čaj
Připravíme ho ze stejných dílů listu jitrocele, kořene omanu,
podbělu a proskurníku, natě srdečníku a semene fenyklu. Dvě lžíce
směsi dáme večer do 1/2 1 teplé vody, přidáme na lupeny rozebranou
polovinu cibule a necháme do rána macerovat. Uvedeme do varu a
necháme přikryté 20 minut vyluhovat. Pijeme 2-3krát denně.
DIVIZNA VELKOKVĚTÁ –
Verbascum densiflorum
Vysoká, zářivá „královská svíce“ divizny patří k nejkrásnějším
jevům v naší přírodě, proto se často objevuje také v zahrádkách.
Květy se otvírají postupně, proto je sbíráme denně, nejlépe za
slunečného dne kolem poledne. Oblíbenou květní drogu můžeme
také koupit v lékárnách a prodejnách s bylinkami.Vysoký obsah
slizovitých látek předurčil diviznu k léčení průdušek a plic. Uvolňuje
hleny, čistí průdušky při kašli a chrapotu, léčí zánět hrtanu a
zmírňuje dráždění horních cest dýchacích. Velké čerstvé listy divizny
můžeme přikládat na různá bolestivá místa a rány, podobně jako listy
devětsilu. Divizna nemá žádné nepříznivé účinky a může se užívat i
samostatně.
Divizna má několik zajímavých
praktických uplatnění. Do jejích velkých
listu se v římských dobách balily fíky, aby
zůstaly dlouho čerstvé. Květy se používaly
k výrobě knotů do svíček Jejich žlutou
barvu využívaly starší dámy k barvení
vlasů. Ale váže se k ní i zázrak z pohádky:
Chcete se stát neviditelnými? Stačí vypít
teplý odvar z divizny.
Další recept
Ke dvěma dílům květu (listu) sedmikrásky přidáme po jednom
dílu natě pikniku, zběhovce, popence a bukvice. Čaj dobře o-sladíme
medem a pijeme po doušcích. V sezoně můžeme směs čerstvých
bylin odšťavnit a užívat 2-3krát denně po lžičce.
Bukvicové víno
Čerstvou horní část natě bukvice nadrobno nařežeme. Pět lžic
směsi necháme 2-3 týdny macerovat v 1l bílého vína, občas
protřeseme. Scedíme, přidáme podle chuti 3-4 lžíce medu a užíváme
několikrát denně po lžíci jako prostředek proti kašli a astmatu.
Cibulový med
Tři až čtyři středně velké cibule nakrájíme nadrobno nebo
nasekáme v mixéru. Bohatě je zalijeme teplým rozpuštěným medem
a necháme za občasného míchání na teplém místě 2-3 hodiny.
Propasírujeme přes husté síto a užíváme každou hodinu po lžičce.
Mikoláškův recept proti chřipce
Dvě středně velké cibule nadrobno nasekáme a krátce povaříme v
1/2 l vody se 2 lžícemi cukru. Odstavíme a necháme stát. Přes síto
dobře propasírujeme, přidáme stavu z 1 citronu a lžíci medu.
Podáváme po lžičce, teplé až horké několikrát denně, hlavně před
spaním.
Univerzální prsní čaj
Připravíme čajovou směs ze stejných dílů listu (květu) podbělu,
květu divizny, prvosenky, natě plicníku, sedmikrásky a
mateřídoušky. Čaj připravený obvyklým způsobem pijeme ochucený
medem a citronem několik dní, zvlášť v chřipkovém období.
Čaj při chřipkových onemocněních
Připravíme čajovou směs z květu černého bezu, lípy a natě
rozmarýnu. Dvě lžíce rozdrcené vrbové kůry večer namočíme do 1 l
vody, ráno krátce povaříme, přidáme 2 lžíce připravené čajové směsi
a necháme 15 minut vyluhovat. Ochutíme medem a citronem a v
několika dávkách vypijeme během dne.
Další recept
Smícháním stejných dílů drcených sušených šípků, bezového a
lipového květu dostaneme vynikající a chutný čaj, který pijeme
především v přechodných ročních obdobích, kdy hrozí chřipka a
prochlazení. Tohoto čaje s medem a citronem můžeme vypít až 1 1
denně.
Česnekovo-citronový nápoj
Do 1/4 1 horké vody vymačkáme šťávu z 1/2 citronu. Přidáme 1
stroužek prolisovaného česneku a lžičku medu. Zamícháme a pomalu
popíjíme při chřipkových onemocněních.
Protichřipková koupel
Cítíme-li, že na nás „leze“ chřipka, ale také po promrznutí,
promoknutí, vždy, když nám hrozí prochlazení, připravíme si teplou
koupel. Do 2-3 1 vody dáme 10 lžic mladých výhonků borovice nebo
smrku, krátce povaříme a scedíme do koupele. Můžeme přidat 10
kapek eukalyptového nebo jiného léčivého oleje. Teplotu zvyšujeme
na 40-42 °C, koupel má trvat 20-30 minut. Koupel na máhá srdce,
proto není vhodná pro lidi se srdečními a cévními onemocněními.
LÍPA MALOLISTÁ – Tilia cordata
Pro svůj velkolepý vzhled se lípa stala symbolem Slovanů. V
době květu je to nádherný strom, jehož pronikavá vůně nás upoutá už
zdaleka. Lipový květ patří mezi nejpopulárnější rostlinné léky.
Můžeme si ho šetrným způsobem přímo ze stromu nasbírat, nebo
koupit, obzvlášť zimním období by neměl chybět v žádné
domácnosti. Stejné použití mají také květy lípy velkolisté (Tilia
platypbyllos), někdy je těžké oba druhy rozlišit.Bez lípy si těžko
představíme léčbu nachlazení nebo chřipky, protože to je tradiční
prostředek proti těmto onemocněním. Lipový čaj vyvolává pocení,
snižuje teplotu a léčí průdušky. Přitom ředí krev, čímž působí
preventivné proti angině pectoris, infarktu a zápalu žil.
Lipový čaj nemáme pít jen několik dní při chřipce, ale
preventivně co nejčastěji, neboť působí pomalu, jeho všestranné
účinky se nejlépe projeví po delším užívání.
Lípa je posvátným stromem
Slovanů. Ve středověku sloužila při
tajemných obřadech vyhánění ďábla z
těla. Lipové dřevo se v latině označuje
jako „lignum sanctum“,což v překladu
znamená „svaté dřevo“. Je z něj
vyřezáno mnoho slavných oltářů.
Další recept
Dvanáct lžic natě mateřídoušky úzkolisté krátce povaříme ve
2-3 1 vody a necháme stát. Scedíme do vanové koupele a dále
postupujeme podle předcházejícího receptu.
Fialkový med podle „Bylinkáře“ Juraje Fándlyho
Usušenou nať fialky pomeleme na prášek a přidáme takové
množství teplého medu, aby se vytvořila hustší kasička Několikrát
denně 1 lžičku „pomalu pouštíme dolů, do krku“, neboť med léčivě
působí hlavně v jícnu, ne v žaludku.
Křenový med
Jemně nastrouhaný křen rozmícháme s medem v poměru 1:1 na
kasičku. Při chřipkových onemocněních a jarní únavě sníme
několikrát denně lžičku medu.
Čajová směs na podporu léčby tuberkulózy
Smícháme stejné díly kořene jitrocele, natě truskavce, plicníku,
přesličky a slézu. Obvyklým způsobem z této směsi připravený čaj
pijeme 2-3krát denně.
Další recept
K přípravě čaje použijeme stejné díly mletého nebo drceného
kořene omanu a lékořice. Dvě lžíce dáme do 1/2 1 studené vody,
necháme stát, pak pomalu ohříváme až do varu a přikryté necháme
vychladnout. Osladíme medem a pijeme ráno a večer po polovině
množství.
Fialkovo-břečťanové kapky proti kašli
Po 2 lžících nasekané natě fialky a listů břečťanu zalijeme 1/2 1
vodky a necháme 3 až 4 týdny macerovat, občas protřeseme.
Scedíme, přidáme podle chuti med a dáme do tmavé láhve. Užíváme
několikrát denně po malé lžičce.
Lék na kuřácký kašel podle bylinkáře Karla
Sklenici volně naplníme čerstvými květy divizny a zalijeme
koňakem. Necháme tři týdny macerovat na slunném místě. Scedíme,
přidáme lžíci medu a užíváme po 1 lžičce třikrát denně po jídle. Při
silném záchvatu kašle užíváme častěji. Nejlepším lékem je však
přestat kouřit.
Sirup faráře Kneippa proti kašli
Připravíme čajovou směs ze dvou dílů jitrocele, k němuž přidáme
po jednom dílu listu (květu) podbělu a natě pelyňku. Čtyři lžíce
směsi krátce povaříme v 1/2 1 vody a necháme 15 minut vyluhovat.
Přidáme 4 lžíce medu a v kastrole necháme na plotýn-ce na velmi
slabém ohni zahustit. Užíváme každou 1/2-1 hodinu, ale jen několik
dní během záchvatů kašle.
Další recept sirupu proti kašli
Jeden kilogram mladých jehličnatých výhonků z borovice, smrku
a jedle povaříme 15-20 minut ve 3 l vody. Necháme týden stát na
slunném místě. Scedíme, přidáme po 1/2 kilogramu přírodního cukru
a medu, potom velmi pomalu na mírném ohni zahušťujeme, dokud
nezíská hustotu sirupu. Užíváme jen krátkodobě, po lžičce 5-7krát
denně.
MATEŘÍDOUŠKA ÚZKOLISTÁ –
Thymus serpyllum
Mateřídouška úzkolistá patří k nejpopulárnějším léčivým
rostlinám. V přírodě se vyskytuje často, kvete dlouho, pronikavě
voní a svým masovým výskytem vybarví celou krajinu. Má několik
druhů, které jsou si velice podobné. Nemusíme si s tím však dělat
žádné starosti, protože na léčebné použití jsou považovány za
rovnocenné. Ke sběru potřebujeme větší nůžky, abychom nevytrhali
kořeny, protože tímto se bylinka ničí a droga znečistí.Mateřídouška
má mezi „průduškovými“ rostlinami výsostné postavení, neboť
dokáže léčit i zastaralé a chronické stavy, přitom je velmi vhodná i
pro děti. Má také další dobré vlastnosti – posiluje organismus,
pomáhá při menstruačních potížích a prospívá také trávicímu traktu.
Zevně se tinktura nebo obklad doporučuje na kožní vyrážky, akné,
do koupelí při revma a k celkovému posílení organismu.
Čaj z mateřídoušky je chutný a preventivně zdraví prospěšný,
můžeme ho ochucený medem a citronem pít jako lahodný nápoj.
Mniši odpradávna znali uklidňující
účinky mateřídoušky, nazvali ji „boží
bylina“. Pěstovali ji v klášterních
zahradách a používali k tlumení
sexuálních tužeb. Údajně když
povaříme nať mateřídoušky v mléku,
je silnější než svěcená voda a odhání
všechny čáry. Mateřídouška sbíraná
na sv. Jana na devíti mezích pomáhá
proti všem kouzlům.
Čajová směs proti dětskému kašli
Uděláme ji ze stejných dílů květu divizny, slézu, prvosenky a
lupínků růže. Čaj ochutíme medem a pomerančovou šťávou, vlažný
dáváme dětem po lžičce v průběhu celého dne, aby čaj stále působil v
průduškách.
Čajová směs na ulehčení vykašlávání hlenů.
Ke dvěma dílům natě tymiánu obecného přidáme po jednom dílu
listu jitrocele, kořene prvosenky a semene anýzu. Dvě lžíce směsi
dáme do 1/2 1 teplé vody a necháme přes noc macerovat. Ráno
pomalu uvedeme do varu a přikryté vyluhujeme 15 minut. Scedíme,
osladíme medem a vlažný čaj užíváme po lžících během celého dne.
Další recept
Čajovou směs připravíme a užíváme podle předcházejícího
receptu ze stejných dílů květu slézu, natě mateřídoušky, tymiánu a
semene fenyklu.
Kopřiva na sennou rýmu
Nejlepším prostředkem je kopřivová tinktura. Čerstvé koncové
výhonky rozmixujeme s vodkou na řídkou kaši, necháme stát a
přefiltrujeme. Užíváme po lžičce 3-5krát denně a zapíjíme vodou.
Orientální medový nápoj
Do 1/2 l vody dáme 10 hřebíčků, 5 bobulek celého černého pepře,
lžičku nastrouhaného zázvoru a mleté skořice. Uvedeme do varu a 5
minut povaříme. Přidáme po 1 lžíci natě máty a třezalky a necháme
přikryté 15 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z
1/2 citronu. Nápoj pijeme při prochlazení, pomalu, horký, v zimě
také jako pochoutkový čaj.
Jitrocelový sirup
Deset lžic nakrájených listů jitrocele rozmixujeme v 1/2 1 vody.
Přidáme 1 dl bílého destilátu a necháme 1-2 dny stát. Přefiltrujeme,
přidáme 4 lžíce medu, trochu ohřejeme, rozmícháme a uložíme do
tmavé sklenice na chladné místo. Užíváme 3-5krát denně po 1 lžičce,
po jídle. Tento sirup současně čistí krev.
Další recept
Z jitrocelových listů vymačkáme čerstvou šťávu a smícháme ji se
stejným množstvím teplého medu.
Lipové víno
Čtyři hrsti čerstvých lipových květů zalijeme 4 1 vody, převařené
s 1/2 kg cukru. Přidáme 1 oloupaný, na kolečka nakrájený citron, 1/2
kg medu a vinné kvasinky. Necháme týden nakvasit. Pak scedíme a
necháme vykvasit, nejlépe v demižonu s kvasnou zátkou. Pijeme po
1/2 sklenice třikrát denně, hlavně v chřipkovém období.
Mrkvový sirup
Do většího kastrolu dáme 1/2 1 čerstvé mrkvové šťávy a 4 lžíce
medu. Na plotýnce a velmi mírném ohni, jen za občasného míchání
zahustíme na hustotu sirupu, nevaříme. Užíváme 1 lžičku pětkrát
denně. Je to starodávný osvědčený recept na kašel a všechny nemoci
průdušek.
Popencové mléko
Dvě lžíce popence přivedeme do varu v 1/2 1 mléka a přikryté
necháme vyluhovat 20 minut. Scedíme, přidáme lžíci medu, pijeme
horké, pomalu, po doušcích, celý večer, hlavně před spaním. Toto
mléko pomáhá při astma a všech potížích dýchacích orgánů.
Čaj proti chrapotu
Dvě lžíce květu bezu krátce povaříme v 1/2 1 vody a necháme
pomalu přikryté vychladnout. Scedíme, přidáme podle chuti citron a
med. Vlažný čaj pijeme v častých malých dávkách během celého
dne.
PLICNÍK LÉKAŘSKÝ –
Pulmonaria officinalis
Už název napovídá, že je to rostlina našich plic, a navíc lékařská.
Není problém ho najít v jarním lese, hned po roztátí sněhu je téměř
všude. Sběr pikniku je proto pohodlný, kvetoucí stonky můžeme
sbírat hned po rozkvětu, listy později, až úplně vyrostou. Droga se dá
běžně koupit v lékárně.Čaj z květů a listů pikniku pomáhá při
zánětech i zahlenění plic a průdušek, astma a kašli.
Má hojivé účinky i na sliznici úst, jícnu a žaludku po požití
horkých jídel, nápojů, chemikálií apod. Je také důležitou součástí
průduškových bylinkových inhalací.Piknik mírně zvyšuje srážlivost
krve a našly se v něm některé nebezpečné látky, proto jej užíváme ve
směsích s dalšími rostlinami, vždy jen několik dní během potřeby.
Latinský název plicníku pulmeo
znamená v překladu plíce a vychází z
hlavního uplatnění plicníku k léčbě
zánětu plic a dalších dýchacích potíží.
V 19. století užívali odvar z plicníku
jako vynikající prostředek proti
souchotinám. Podle barvy květů
umíme posoudit, jak dlouho už
rostlina kvete. Na začátku jsou květy
plicníku červené, postupně se mění na
modrofialové.
Bylinková inhalace
Hlavními složkami této inhalace je květ heřmánku, proskurníku a
nať dobromysli. K doplnění můžeme přidat některou z dalších rostlin
dobře působících na dýchací orgány, jako jsou řebříček, máta,
plicník, pod-běl, mateřídouška, divizna, sléz, fialka a prvosenka.
Deset lžic této směsi dáme do 2-3 1 vody, když začíná vřít,
odstavíme a necháme 10 minut stát. Znovu ohřejeme až k varu, pod
prostěradlem nebo ručníkem hluboce vdechujeme co nejteplejší
výpary střídavě nosem a ústy 10-15 minut. Inhalaci několikrát denně
opakujeme. Tato stará, o-svědčená a dnes zapomenutá procedura má
silné účinky a patří k nejlepším lékům na všechna chřipková
onemocnění. Do inhalace pro děti dáme větší podíl heřmánku, který
je vhodný i pro nejmenší děti. Přeneseme je do malé místnosti –
kuchyně, koupelny, kterou zaplníme výpary z inhalace. Hrnec dáme
vedle postýlky, můžeme kolem ní rozvěšet ručníky namočené v
inhalační směsi.
SLÉZ MAURSKÝ – Malva mauritiana
Ze všech krásně kvetoucích odrůd slézu je tento nejpůsobivější,
proto se s oblibou pěstuje v okrasných zahradách. V lese a na
loukách najdeme příbuzný sléz lesní (Malva sylvestris). Slézovou
drogu můžeme sbírat z obou druhů, mladé lístečky a květy, nebo si ji
koupit v lékárně.
Nasládlé slizovité látky obsažené ve slézu jsou nejvhodnější na
dýchací orgány. Jejich sliznici pokryjí tenoučkou ochrannou
vrstvičkou, která je chrání před drážděním a urychluje hojení.Čaj ze
slézu se používá i při průjmech, zvlášť u dětí. Spařené listy slézu jsou
podle lidové medicíny vhodné na obklady při zánětu krku.
Sléz je bylinka bez nežádoucích účinků, můžeme ji užívat
samotnou, v různých čajových směsích i bylinkových inhalacích.
Pythagoras tvrdil, že odvar ze
slézu tlumí nespoutanou vášeň,
což je nevyhnutelné pro každého,
kdo chce dosáhnout moudrosti,
svobody a zdraví. Proto ho jeho
žáci pěstovali v zahradách a hojně
užívali. Plinius zase radil vypít
každý den číši Šťávy ze slézu. Kdo
to udělaly byl ochráněn před
jakoukoli nemocí Kytice slézu
uložená v okně nám přivolá
ztracenou lásku.
PROSKURNÍK LÉKAŘSKÝ –
Althaea officinalis
Ve volné přírodě proskurník neroste, setkáváme se s ním jen v
bylinkových zahradách, kde se pěstuje k léčebným účelům, obvykle
v bohatých působivých záhonech. Pochází ze Středomoří a východní
Asie, odkud se pro svou krásu a vynikající léčivé vlastnosti rozšířil
do celé Evropy. Na léčení se stejně používají květy, mladé listy i
kořen, droga se dá koupit v lékárně.Prvořadými látkami, které
proskurník obsahuje, jsou slizy, které chrání sliznice před drážděním.
Účinkují podobně jako sléz – proti kašli a zánětu průdušek, přičemž
se proskurník velmi dobře osvědčil u dětí. Je vhodný i do čajů na
vředy žaludku a dvanácterníku. Slizovité látky se varem ničí, proto
tyto cenné bylinky nevaříme, jen je necháme vyluhovat.
Proskurník i topolovka jsou pěkné a dobré bylinky, které většinou
užíváme jen během nemoci, přitom se nemusíme obávat žádných
vedlejších účinků.
Latinský název proskurníku je
odvozený od řeckého althaino, což
znamená uzdravovat. Římané jedli
sladký kořen proskumíku jako
vybranou delikatesu. Řekové jej
považovali za bylinu všech nemocí.
Také ve středověku byl proskurník
považován za všemocný lék. V
dobách hladomoru z něj vařili kaši,
která mnohokrát zachránila lidi před
smrtí.
VIOLKA VONNÁ – Viola odorata
Příjemná vůně tohoto něžného kvítku nás často provází toulkami
jarní přírodou. Z velké rodiny violek se léčebně uplatňují podobně
ještě působivá fialka trojbarevná (Viola tricolor) a trochu skromnější
violka rolní (Viola arvensis). Jiné odrůdy, obzvlášť zahradní, k
tomuto účelu nepoužíváme. Sbíráme celou nadzemní část tak,
abychom nepoškodili kořínky, drogu si však můžeme i koupit.
Svými léčivými účinky na dýchací orgány patří violka mezi
nejlepší bylinky. Teplý violkový čaj s medem můžeme pít na tišení
kašle, uvolňování hlenů, při ochraptění a na uklidnění dýchacího
ústrojí. Tento čaj také čistí krev, odstraňuje nadměrné pocení,
pomáhá při nemocech močového ústrojí a migréně. Violková tinktura
má výborné hojivé působení zevně na kožní nemoci, rány a vnější
projevy rakoviny.
Silný violkový čaj může vyvolat nevolnost a zvracení, proto jej
užíváme s mírou a přidáváme i další „pruduškové“ bylinky.
Řecký lékař Hippokrates
připomíná fialku jako léčivou
rostlinu již ve 4. století před n, l.
Plinius doporučoval přivonět ke
květu fialky při bolestech hlavy. Z
květu fialky se pletly věnce a při
slavnostech je lidé nosili na
hlavách, aby je po požití většího
množství vinného moku ochránily
před bolestmi hlavy. Chcete-li mít
jemnou, svěží pleť, přikládejte si
na tvář směs natě fialky a kozího
mléka, jak to dělávaly keltské
krasavice.
BUKVICE LÉKAŘSKÁ – Betonica offtcinalis
Když na loukách vykvetou bukvice, blíží se vrchol léta. Na
místech, kde roste ve skupinách vytváří bukvice působivé fialové
ostrůvky. Této univerzální bylinky si můžeme během několika minut
nasbírat zásobu na celý rok. Odřízneme jen horní část natě na začátku
květení.Když to nestihneme, droga se dá i koupit.Léčivé účinky
bukvice se nejčastěji uplatňují k léčení dýchacích orgánů, proti
astmatu,kašli a zánětu průdušek. Dobře však poslouží i při zánětu
ledvin a močového měchýře, ženských nemocech, nervových
poruchách, epilepsii, trávicích problémech, ojedinělá je i schopnost
oživovat údy po mrtvici. Zevně můžeme přikládat kašovité obklady z
čerstvé nebo spařené drogy na vředy a různé kožní nemoci.
Bukvice všechno léčí, přitom ničemu neškodí, můžeme ji užívat
bez obav nejen jako čaj, ale i ve formě vín a bylinných likérů.
Egypťané věřili, že bukvice
zahání všechno zlo, proto ve svých
příbytcích často pálili její nať. Už
lékař římského císaře Augusta jí
léčil téměř všechna onemocnění. O
její funkci jako všeléku svědčí italské
přísloví „venda la tonica et
compra la betonika“, což v
překladu znamená „prodej kabát a
kup si bukvicia.
POPENEC BŘEČŤANOVITÝ –
Glechoma hederacea
Drobné popence se objevují s první jarní vegetací, jejich sytě
fialové květy nám spolehlivě ukáží, kde se ukrývají. Kvetoucí nať
můžeme sbírat až do léta, neboť kvete dlouho. V naší přírodě se
popence vyskytují často, jejích drogou se můžeme zásobit i sami, ale
můžeme ji koupit i ve specializovaných prodejnách.Svůj název dostal
popenec podle toho, že od-pradávna je osvědčeným lékem na
průduškové astma – záduchu, především u mužů, ale pomáhá i při
ostatních onemocněních dýchacích cest. V bylinných receptech se
dále uplatňuje k léčení nemoci močových orgánů, uvolňuje kameny a
písek v močových cestách. Mladé listy popence se pro vysoký obsah
vitaminů doporučují do jarních salátů.Čaj z popence můžeme pít i
samostatně, tato bylinka nemá žádné vedlejší účinky.
K léčebným účelům se popenec
používá už od 12. století, kdy byl
známý jako „švýcarský čaj“. Léčitel
Kneipp jej doporučoval při zimnici a
všech potížích s močovým ú-strojím.
Popenec také nazýváme „rostlinou
krásy“) neboť vysokým obsahem
vitaminu C a dalších látek zkrášluje
pokožku celého těla.
