Srdce,krev a krevní oběh
Srdce je nejdůležitějším orgánem těla, jakýmsi hnacím motorem
organismu. Jakékoliv jeho onemocnění bezprostředně ohrožuje život,
na srdeční infarkty připadá nejvíc předčasných úmrtí, které postihují
lidi většinou ještě v plné životní síle. Infarkt přichází obvykle bez
předchozího varování a mnohokrát ani okamžitá pomoc lékaře
nepomůže. Proto je předcházení těmto nemocem jedinou možností,
jak se jim vyhnout. Říše rostlin nám k tomu nabízí mnoho možností,
s bylinkami můžeme udržet v normě krevní tlak, hladinu cholesterolu
i oběhový systém. Ale i když se problémy už projevily, dokáží
bylinky účinně pomáhat.
Anémie – chudokrevnost
Při nedostatku červených krvinek připravíme čajovou směs ze
dvou dílů natě kopřivy, k níž přidáme po jednom dílu natě zeměžluče
a třezalky. Tento čaj podporuje tvorbu krve a optimalizuje její
složení.
Další recept
Dvě lžíce čerstvě pomletých semen fenyklu macerujeme v 1l
červeného vína 7-10 dní, občas protřeseme. Scedíme a pijeme po
stopce dvakrát denně mezi jídlem v době dopolední a odpolední
svačiny.
Srdeční kapky podle německých léčitelů manželů Theissových
Ke dvěma dílům tinktury z meduňky přidáme po jednom dílu
tinktury z kozlíku lékařského, máty a hlohu. Užíváme při srdečních
potížích jednorázově 20-30 kapek v trošce vody. Když nemáme
tinkturu, připravíme si kapky ze směsi nadrobno nasekaných bylin v
uvedeném poměru, které necháme macerovat v silném alkoholu.
Bylinková krev – šťáva na všechny nemoci krvetvorby
Smícháme čtyři díly syrové šťávy z řepy se třemi díly šťávy z
černého rybízu, přidáme ještě po jednom dílu šťávy z pampelišky a
kopřivy. Pijeme nalačno třikrát denně po 1/2 dl.
Kopřivová šťáva na nízký obsah železa v krvi
Čerstvé mladé koncové výhonky kopřivy rozmixujeme s malým
množstvím vody a šťávu vymačkáme. Užíváme třikrát denně 1 lžičku
před jídlem. Kopřiva je nejlepší bylinkou na úpravu krvetvorby,
bylinkové recepty ji doporučují i při chudokrevnosti a na čištění
krve.
Leukopenie – nedostatek bílých krvinek
Při těchto potížích bylinkářské recepty uvádějí, že nejlépe
pomáhá čaj ze dvou dílů natě komonice, k níž přidáme jeden díl natě
svízele. Jsou to silně působící bylinky, proto je dávkujeme pozorně.
Čaj pijeme nanejvýš 7-10 dní, potom uděláme nejméně měsíční
přestávku.
KOPŘIVA DVOUDOMÁ – Urtica dioica
Všudypřítomná kopřiva, která při doteku nepříjemně pálí,
vyvolává u většiny lidí nevoli. Ale jen od té doby, dokud nepotřebují
její mimořádnou léčivou sílu. Potom se z nich stanou její
obdivovatelé a najdou v ní i kousek bylinkové krásy. Jen co roztaje
sníh, začnou vyrůstat první kopřivy a už je můžeme sbírat. Čerstvé
mladé koncové výhonky máme k dispozici až do pozdního podzimu.
Droga i výrobky z ní se dají běžně koupit.Chvála kopřivy nemá
konce a bylinkáři ji řadí mezi nejlepší rostlinné léky. Nejcennější je
její vliv na krvetvorbu. Podporuje tvorbu červených krvinek, dodává
železo, zlepšuje krevní obraz, čistí krev, což se projeví v celém
organismu, ale hlavně dobře působí při kožních vyrážkách, akné a
bolestech kloubů. Kopřivový čaj je močopudný, čímž je určen
revmatikům a lidem, kteří trpí nemocemi ledvin. Zlepšuje peristaltiku
– funkci střev a podporuje tvorbu mateřského mléka. Zevně je
kopřiva osvědčeným lékem na vlasy, šlehání natí zlepšuje prokrvení
různých částí těla a odstraňuje revmatické bolesti.Protože kopřiva
nemá žádné nepříznivé účinky, doporučuje se užívat ji i preventivně,
nejlépe v čerstvém stavu.
Název kopřivy pochází z latinského uro, což znamená pálím.
Kopřiva nasbíraná na sv.Jana se kladla do oken a za prahy domů,
aby chránila před zlými silami. Chcete-li o-chránit úrodu před
housenkami, zakopejte do každého rohu právě zoraného pole nať
kopřivy.
Angína pectoris
K prevenci srdeční anginy připravíme čajovou směs ze stejných
dílů natě mochny husí, meduňky a routy. Do obvyklým způsobem
připravené 1/2 1 dávky čaje přidáme 20 kapek konvalinkové tinktury
a pijeme 3 až 5krát denně. Pitnou kúru děláme jednou ročně v trvání
3-4 týdnů.
Další recept
Čajovou směs připravíme ze stejných dílů natě karbince,
srdečníku a květu hlohu. Při prevenci a léčbě anginy pectoris dbáme
na dostatečný příjem hořčíku, nejlépe formou výživových doplňků.
Běloruský recept proti skleróze
Prolisujeme 1 větší hlavičku česneku, zalijeme ji 1l horké vody a
přidáme šťávu z 1 citronu. Necháme 24 hodin stát a scedíme.
Užíváme dvakrát denně 1 lžíci, dlouhodobě.
Protisklerotický čaj
Do této pro téměř každého potřebné čajové směsi dáme dva díly
natě rozrazilu a po jednom dílu natě routy, kokošky a jmelí. Do
hotového čaje ještě přidáme po lžičce jina-nové tinktury a tinktury z
prhy. Pijeme 1 až 2krát ročně 2-3 týdny.
Francouzský čaj „antisklerol“
Tento známý čaj se skládá ze čtyř dílů listů břízy a natě kopřivy,
dvou dílů listů jmelí, k tomu přidáme po jednom dílu natě řeb-říčku,
šalvěje, mydlice a přesličky. Tři lžíce směsi zalijeme 3/4 1 vroucí
vody a necháme 15 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme lžičku
tinktury z prhy a v průběhu dne vypijeme v několika dávkách mezi
jídlem.
Čajová směs na snížení cholesterolu
Tato čajová směs obsahuje stejné díly natě rozrazilu, kopřivy,
přesličky a sporýše. Při preventivním užívání střídáme pití tohoto
čaje se zeleným čajem, který má podobné ú-činky. Snižování
cholesterolu v krvi má i an-tisklerotické účinky a zlepšuje paměť.
Víno na posílení a uklidnění srdce podle abatyše Hildegardy
Deset lžic nasekané petrželové natě i se stonky dáme do 1l bílého
vína a přidáme 2 lžíce vinného octa. Vaříme na mírném ohni 10
minut. Vzniklou pěnu sbíráme. Odstavíme, přidáme 5 lžic medu a
dobře promícháme. Horké scedíme do lahví, do každé přidáme lžičku
silného alkoholu a u-zavřeme. Užíváme 2 lžíce třikrát denně.
Bušení srdce
K jeho uklidnění připravíme čaj ze stejných dílů natě brutnáku,
routy, meduňky a třezalky. Do hotové půllitrové dávky čaje přidáme
po 1 lžičce tinktury z prhy a tinktury z kozlíku. Vypijeme po částech
v průběhu půl dne.
Další recept
K přípravě čaje použijeme bylinnou směs ze dvou dílů květu
hlohu, k němuž přidáme po jednom dílu natě meduňky, srdečníku a
třezalky.
Čaj proti srdeční slabosti
K posílení srdce je osvědčená směs ze stejných dílů natě
truskavce, brutnáku, kručinky a listu břízy. Obvyklým způsobem při–
pravený čaj pijeme 2-3krát denně, ne dlouhodobě.
HLOH OBECNÝ – Crataegus laevigata
Rozkvetlé keříčky hlohu dokáží bohatými bílými květy navodit v
přírodě atmosféru zasněžené krajiny. K léčebnému použití sbíráme
květy nebo na podzim plody také z příbuzného, někdy těžce
rozeznatelného, hlohu jednosemenné-ho (Crataegus monogyna).
Hloh jako často používanou léčivou rostlinu dostaneme i v lékárně a
prodejnách s bylinkami.Podle zkušených bylinkářů je hloh hotovým
požehnáním pro nemocné srdce. Posiluje a pro-krvujc srdeční sval,
uklidňuje bušem a arytmiá, roztahuje věnčité cévy, pomáhá při
angíně pectoris. Přitom také zlepšuje krevní oběh, reguluje tlak krve
a doporučuje se jako nejlepší preventivní lék pro manažery,
podnikatele, politiky a vůbec lidi s vysokým pracovním nasazením.
Hloh působí jemně a pomalu, jeho účinky se projevují až po
dlouhodobějším užívání, ale pak jsou trvalé. Po odborné konzultaci
se dá užívat, i když bereme nepříliš silné léky. Dlouhodobé
používání hlohu se doporučuje i preventivně, ale bezpodmínečně
hned po prvních příznacích srdečních potíží.!!!!
Keř hlohu se dožívá až pěti set let.
Předpokládá se, že z hlohu byla uvita
Kristova trnová koruna. Ze dřeva
hlohu se stavěly pohřební hranice,
neboť se věřilo, že prostřednictvím
tmu se duše mrtvého o-svobodí od
hříchů a dostane se do nebe. Z
dávných dob pochází také pověra, že
když těhotnou ženu udeří třikrát
kořenem hlohu, dítě už nedonosi.
Čajová směs na uklidnění srdeční arytmie
K tomuto účelu smícháme stejné díly natě jablečníku, srdečníku,
meduňky a květu hlohu. Do hotové půllitrové dávky čaje přidáme
ještě po malé lžičce kozlíkové tinktury a tinktury z prhy.
Čaj na zlepšení činnosti srdce
Uděláme čajovou směs, do níž dáme po dvou dílech květu hlohu,
natě srdečníku a po jednom dílu natě třezalky a meduňky. Do
hotového čaje přidáme ještě lžičku kozlíkové tinktury.
Ruský recept na srdeční čaj
Smícháme stejné díly natě srdečníku a řebříčku. Lžíci směsi
zalijeme 1/4 dl vroucí vody, necháme vyluhovat, přidáme lžíci medu
a pijeme ráno a večer po polovině množství. Tento čaj je dobrou
prevencí i podpůrnou léčbou při všech srdečních o-nemocněních.
Prášek na rozšířené srdce
Stejné díly natě brutnáku, máty a květu hlohu pomeleme na
prášek. Prosejeme a u-žíváme 2-3krát denně 1/2 lžičky s troškou
vody. Po měsíci užívání nejméně na stejnou dobu přerušíme.
Leukémie
Podpůrná čajová směs u této vážné nemoci se skládá ze stejných
dílů natě řebříčku, kopřivy, vlaštovičníku, měsíčku, třezalky, květu
bezu a kořene pampelišky. Dvě lžíce směsi večer namočíme do 1/2 1
vody, ráno uvedeme do varu a necháme vyluhovat.
Polovinu množství vypijeme hned ráno nalačno, zbytek během
dne. Léčebnou kúru po 10-14 dnech vystřídáme pitím syrové řepné
šťávy 1/4-1/2 1 denně, natřikrát, můžeme ji zředit stejným
množstvím vody. Obě kúry střídáme.
Čajová směs na zvýšení krevního tlaku
Ke dvěma dílům natě rozmarýnu přidáme po jednom dílu natě
saturejky, yzopu, truskavce a kručinky. Čaj pijeme 2-3krát denně.
Čajová směs na snížení krevního tlaku a proti arterioskleróze
Ke dvěma dílům květu hlohu přidáme po jednom dílu natě
přesličky, celíku a jmelí. Dvě lžíce směsi zalijeme 1/2 1 vroucí vody
a necháme přikryté vyluhovat. Do teplého čaje prolisujeme 2
stroužky česneku a necháme stát. Scedíme a vlažný čaj pijeme ráno a
večer.
Další recept
Šálek zeleného čaje 2-3krát denně je o-svědčeným lékem na
snižování krevního tlaku. Můžeme ho pít samostatně, nebo jako
součást některého jídla. Do jedné z denních dávek přidáme 20 kapek
tinktury ze jmelí.
Petrželový džem na snížení krevního tlaku
Nastrouháme 1/2 kg kořene petržele, dáme do 2 1 vody a na
velmi mírném ohni vaříme 1-2 hodiny. Scedíme a vymačkáme.
Přidáme 1/2 kg medu a v kastrolu zahustíme, už nevaříme. Užíváme
do spotřebování celé dávky 2-3krát denně po 1 lžíci.
KOMONICE LÉKAŘSKÁ –
Melilotus officinalis
Komonice obvykle rostou ve skupinách a svým zjevem zpestřují i
zkrášlují celou krajinu. V naší přírodě se vyskytují často, takže je
nemusíme kupovat, ale při procházkách do přírody si pohodlně
nasbíráme potřebnou celoroční zásobu květu, jakmile začínají
rozkvétat.Komonice je zvláštní bylinka, neseče se, ani nespásá,
protože škodí dobytku. V bylinné praxi má důležité uplatnění,
ověřeny jsou její schopnosti posilovat cévy a ředit krev, čehož se
využívá při léčbě trombózy křečových žil a poruch oběhu krve. K
tomuto účelu slouží jako obklad i zevně. Její účinek se přenáší až do
krevních kapilár, takže působí také v lymfatických cestách. Kromě
toho čaj z komonice příznivě působí také na játra, bolesti hlavy a
zvyšuje tvorbu mateřského mléka.
Nezvyklé látky obsažené v komonici působí silně, mohou vyvolat
bolesti hlavy a závratě. Proto ji dávkujeme velmi opatrně, užíváme
po 7 až 10 dnech a na stejnou dobu přerušíme a neužíváme současně
s dalšími podobně účinkujícími léky.
Pomocí komonice prý můžeme usmířit i na smrt rozhněvané lidi
Lidé ve vesnicích věšeli svazek komonice nad dveře domu, aby je
chránil přede všemi nemocemi a přinesl jim štěstí Naše babičky
vkládaly plátěné pytlíčky se sušenou natí komonice mezi prádlo,
protože je osvědčeným prostředkem proti molům.
Lék na snížení krevního tlaku
Do větší sklenice nakrájíme 4 cibule, 4 na kolečka nakrájené
oloupané citrony, 1 menší hlávku prolisovaného česneku a malý
kousek nastrouhaného kořene křenu. Svaříme 2 1 vody s 1/2 kg
cukru, přidáme 5 lžic medu a teplým nálevem zalijeme připravenou
směs. Necháme 14 dní macerovat, občas protřeseme. Potom scedíme
a uložíme v menších tmavých sklenicích na chladné místo. Užíváme
dlouhodobě, třikrát denně po 1 lžíci. Na snižování krevního tlaku prý
užívali cibuli už staří Egypťané. Také dnes platí jejich zkušenost, že
sníme-li salát z 1 cibule pokapané citronem nebo přírodním octem a
vykonáváme fyzickou aktivitu, tlak se výrazně snižuje.
Hlohová tinktura
Tuto tinkturu připravíme stejným způsobem jako tinkturu ze
jmelí, jen jako drogu použijeme květ hlohu, který můžeme doplnit
také drcenými plody a mladými lístky. Hloh patří k nejcennějším, ale
i nejúčinnějším lékům na srdce. S mírou ho můžeme u-žívat, i když
užíváme léky. K 15 kapkám hlohové tinktury doporučují staří
bylinkáři ještě 5 kapek tinktury z prhy, užíváme ji dvakrát denně s
troškou vody.
Jarní salát pro čištění krve
Nadrobno nasekáme mladé lístečky pampelišky, koncové
výhonky kopřivy a nať po-pence. Přidáme trochu zelené cibulky
nebo pažitky. Ochutíme solí, přírodním cukrem, jablečným octem
nebo citronem a panenským olejem. Dobře promícháme a
konzumujeme s máslovým chlebem, sýrem nebo jako přílohu k
jídlům.
Čajová směs na zastavení krvácení
Připravíme ji ze směsi stejných dílů k tomuto účelu osvědčených
bylin – natě turanky, kokošky, truskavce a přesličky. Čaj pijeme v
malých dávkách, nejvíce 1 dl za hodinu. Jen tak dosáhneme
žádoucího ú-činku, neboť velká dávka může působit o-pačně.
Kokoška na zastavení krvácení
Odšťavněním získáme z čerstvé natě kokošky šťávu, do níž
přidáme trochu teplého medu. Užíváme 2-3 lžičky během hodiny
Cistou šťávu můžeme kapat i do nosu.
Kornatění tepen
Středověcí klášterní bylinkáři doporučovali jako prevenci nať
potočnice a rozrazilu lékařského, z nichž destilovali omlazovací elixír.
Ze stejných dílů natě obou bylinek u-děláme obvyklým
způsobem čajovou směs, pijeme 2-3krát denně.
Likér na předcházení mozkové příhodě
Do 1 l červeného vína dáme 2 lžíce nasekaných květů a kořenů
mochny husí. Ve větším kastrolu vaříme na mírném ohni, dokud nám
nezůstane asi polovina původního objemu. Pijeme denně po
skleničce nalačno. Tento starý recept doporučoval už otec medicíny
Hippokrates.
Prevence mrtvice
Uděláme bylinkovou směs ze stejných dílů kořene děhelu a
kozlíku, natě mochny husí, majoránky, šalvěje, fialky a yzopu. Jednu
lžíci směsi zalijeme 1/4 l vroucího jablečného moštu a necháme 10
minut přikryté vyluhovat. Scedíme a vypijeme najednou, l-2krát
denně.
KONVALINKA VONNÁ –
Convallaria majalis
Něžná krása a omamná vůně konvalinek patří k nejkrásnějším
zážitkům při toulkách jarním lesem. S její krásou jsou spojeny také
ojedinělé léčivé účinky. Když jich chceme využít, musíme si trochu
listů a květů nasbírat, neboť tato droga se neprodává.
Konvalinka má v bylinkářské praxi jen jedno uplatnění, slouží
jako „první pomoc“ při náhlých srdečních záchvatech, slabosti,
infarktu, bušení a vynechávání činnosti srdce. Ty přicházejí
nečekaně, často na cestách, výletě, na chatě, kde není možná
okamžitá lékařská pomoc. Proto bylinkové recepty doporučují
„srdcařům“ mít stále u sebe trochu konvalinkové tinktury.
Konvalinka je jedovatá, silně působící rostlina, proto s ní
neexperimentujeme, její případné použití zkonzultujeme s
odborníkem a užíváme ji jen v případe potřeby v předepsaném
dávkování.
Konvalinka byla velmi
populární v 15. století, kdy
nemohla chybět v žádném
tehdejším herbáři. Ty uvádějí
konvalinku jako chladivou a
zvlhcujicí. Jako první
doporučovala používat
konvalinku k léčebným účelům
sv. Hildegarda z Bingenu. Ona
sama jí léčila padoucnici a
vředy.
Čaj na zlepšení krevního oběhu
Smícháme stejné díly listu (květu) hlohu, maliníku, rozmarýny a
natě srdečníku. Tři lžíce směsi zalijeme 3/4 1 vroucí vody a necháme
přikryté vyluhovat. Pijeme 1 šálek teplého čaje několikrát denně.
Zázvorová kúra na pročištění cév
Do 1l brandy dáme 3 lžíce mletého kořene zázvoru a necháme 2-
3 týdny macerovat, denně protřeseme. Scedíme a užíváme 1 lžíci
třikrát denně až do spotřebování celého množství.
Obklad na zánět žil
Smícháme stejné díly listů kapradě a květu (listu, plodu) jírovce.
Deset lžic směsi vaříme bez pokličky 1/2 hodiny v 1 1 vody.
Necedíme. Do gázy nebo jemného plátna dáme celou uvařenou
hmotu. Ještě teplé přiložíme na postižené místo a ovážeme. Necháme
působit 1/2 hodiny.
Další recept
Na postižené místo přikládáme obklad z čerstvých přežehlených
nebo rozmačkaných listů zelí.
Olej na křečové žíly
Do 1/2 1 panenského slunečnicového oleje dáme 8 lžic čerstvých
nasekaných květních úborů měsíčku a 4 lžíce nastrouhaných plodů
jírovce. Pomalu vaříme ve vodní lázni asi 10 minut. Necháme 24
hodin stát, znovu ohřejeme a scedíme. Olejem potíráme a jemně
masírujeme bolavá místa.
Obklad na křečové žíly
Čtyři hrsti čerstvých nebo sušených květů komonice dáme do
plátěného pytlíku nebo jemné ponožky. Na 10 minut jej ponoříme do
horké vody, necháme okapat a ještě teplé přiložíme na bolavé místo.
Přikryjeme ručníkem, povrch igelitem, ovážeme a necháme působit
přes noc. Během dne pijeme čaj na zředění krve a bolavá místa
potíráme olejem.
Pampeliška na zředění krve
Tato bylinka kromě dalších dobrých vlastností pomáhá také ředit
krev, čímž prospívá při onemocněních krevního oběhu a křečových
žilách. Užíváme ji v různých formách – syrovou šťávu, obvyklý čaj z
kořene či květních úborů nebo jako pampeliškový med.
Ochrnutí po mrtvici
Připravíme čajovou směs ze stejných dílů natě třezalky, rozrazilu,
levandule, šalvěje a meduňky Obvyklým způsobem připravený čaj
pijeme 2-3krát denně. Ochrnutou část těla potíráme tinkturou z prhy
nebo výtažky z kokošky, řebříčku či třezalky Doporučuje se masáž
olejem z třezalky nebo tymiánu.
Komonicové víno
Tři lžíce čerstvé nebo sušené najemno rozdrcené natě komonice
necháme 10 dní macerovat v 1 1 červeného vína, občas protřeseme.
Scedíme a užíváme 1 lžíci před jídlem ráno a večer na zředění krve a
při křečových žilách, ne dlouhodobě.
Kyseláč luční na nedostatek železa
Tato bylinka obsahuje mnoho železa Naše babičky připravovaly z
mladých jarních lístků chutnou a zdravou polévku. Trpíme-li
nedostatkem železa v krvi, užíváme tuto bylinku, ale s mírou,
různými způsoby – formou salátu, macerovanou ve víně nebo pijeme
čaj připravený obvyklým způsobem.
SRDEČNÍK OBECNÝ – Leonurus cardiaca
Je to vysoká dekorativní rostlina, která ráda roste na suchých
místech, kolem domů, plotů a u cest. Sbírá se celá kvetoucí nať, z
větších rostlin jen její vrchní část. Droga se dá koupit ve
specializovaných prodejnách.
Už název předurčil tuto rostlinu na všechny nemoci srdce, což se
potvrdilo především při nemocech souvisejících s vysokým krevním
tlakem. Čaj nebo tinktura ze srdečníku léčí anginu pectoris, srdeční
slabost, tiší bolesti srdce a snižuje tepovou frekvenci, přitom značně
uklidňuje celý organismus.
Srdeční léky vyžadují zvýšenou opatrnost, která je u srdečníku
opodstatněná, neboť při silnějším dávkování se může projevit jako
mírně jedovatý. Jeho užívání proto zkonzultujeme s odborníkem.
Přívlastek vědeckého
jména srdečníku pochází z
latinského kardia – srdce, což
potvrzuje jeho hlavní použití
při srdečních onemocněních.
Řekové používali srdečník ke
zmírnění strachu před
porodem. To se zachovalo v
anglickém
pojmenování„mother-wort–
mateřská bylina“.
Víno na snížení srázlivosti krve
Do 1 l červeného vína dáme 2 lžíce sušené nasekané natě
komonice a 2 lžíce květů nebo rozdrcených plodů jírovce. Necháme
10-12 dní macerovat, občas protřeseme. Scedíme a užíváme 2-3krát
denně lžičku před jídlem, nejvíce 2 týdny, potom uděláme nejméně
měsíční přestávku. Toto víno současně ředí krev a preventivně
působí proti trombóze.
Čaj na lymfatický systém
Dobré funkci tohoto systému většinou nevěnujeme náležitou
pozornost, přitom je stejně důležitý jako oběh krve, s nímž je
spojený. Ke zlepšení jeho činnosti připravíme čajovou směs ze 3 dílů
květu tužebníku, k němuž přidáme jeden díl natě svízele. Současně s
pitím čaje přikládáme na oteklá místa obklady z komonice, devětsilu
nebo vlaštovičníku a léčbu doplňujeme masážemi.
Čajová směs na zlepšení krevního obrazu
Jeho hlavní složkou je kopřiva. Ke třem dílům natě přidáme po
jednom dílu listu jitrocele a ořešáku, natě pelyňku a kořene
pampelišky. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody, pomalu uvedeme
do varu a necháme přikryté vychladnout. Scedíme a pijeme 2 až
3krát denně.
Krvečistící čaj
Při jeho přípravě použijeme jako hlavní složku po dvou dílech
natě zemědýmu, kopřivy a kořene pampelišky, k nimž přidáme po
jednom dílu natě fialky, kořene čekanky a listu ořešáku. Dvě lžíce
této směsi dáme do 1/2 1 vody, pomalu uvedeme do varu a necháme
přikryté vyluhovat. Pijeme 2 až 3krát denně.
Další recept
Smícháme stejné díly listů ostružníku, maliníku a černého rybízu.
Čaj připravený jako u předchozího receptu je chutný se lžičkou medu
a citronem jej můžeme užívat jako lahůdkový denní čaj.
Sirup na čištění krve
Deset lžic čerstvé nasekané natě fialky krátce povaříme v 1/2 1
malinového nebo jiného konzumního sirupu. Necháme přikryté
vychladnout a scedíme. Užíváme po lžičce několikrát denně.
Můžeme také použít k ochucení různých bylinkových čajů.
Další recept
K přípravě sirupu místo fialky použijeme nať zemědýmu.
Konvalinková tinktura
Čerstvé listy konvalinky rozsekáme v mixéru s malým
množstvím silného alkoholu nebo čistého lihu na řídkou kašovitou
hmotu, kterou necháme ještě 14 dní stát, občas protřeseme.
Přefiltrujeme nebo propasírujeme přes řídké plátno. Kapky jsou
jedovaté, proto s nimi zacházíme opatrně. Slouží jen k rychlé
jednorázové pomoci při náhlé srdeční příhodě. Při podezřelé
nevolnosti užijeme 10-15 kapek ve sklenici vody.
Slovinský recept na regeneraci po mozkové příhodě
Léčebně i preventivně se doporučuje tento recept konvalinkové
kapky v jemném dávkování l-2krát denně 10 kapek v 1/2 skleni ci
vody delší dobu, ale jen po odborné konzultaci a když se neužívají
žádné jiné léky.
ROZRAZIL LÉKAŘSKÝ –
Veronica officinalis
Jako více menších a skromných bylinek, i rozrazil se dokáže
rozmnožit tak, že vytvoří souvislý porost. Má rád slunné stráně a
mýtiny, ale nevyskytuje se příliš často, musíme si proto jeho
naleziště vážit. Celou nať odstříháme nůžkami, abychom nepoškodili
kořeny a část rostlin ponecháme, Droga se ve specializovaných
prodejnách objevuje jen zřídka.
Rozrazil je značně močopudný, proto se používá na všechna
onemocnění močového ústrojí.
při revmatismu a dně. Takových bylin máme více, u rozrazilu si
nejvíce ceníme toho, že snižuje hladinu cholesterolu v krvi, současně
krev čistí a je výbornou prevencí i lékem proti skleróze. Pomáhá i při
kašli, nachlazení, žaludečních a střevních poruchách.
Příjemná chuť rozrazilového čaje a jeho neškodnost jen podtrhuje
potřebu jeho častějšího užívání také formou lahodného čaje,
samostatně nebo ve směsích.
Latinské pojmenování
veronica znamená pravá, jediná a
odvozuje se od jména sv.
Veroniky. V dobách morových
epidemií byl rozrazil osvědčeným
léčebným prostředkem na mnohé
nemoci. Lidé věřili, ze když budou
pít odvar z rozrazilu, nenakazí se a
neumřou. Ve Francii nazývají
rozrazil „evropským čajem“ a pijí
ho podobně jako černý nebo
zelený čaj.
Jinanová tinktura
Preparáty z jinanu obvykle kupujeme v lékárně a užíváme podle
návodu. Doma si je můžeme připravit z čerstvých listů, které
rozmixujeme s malým množstvím alkoholu nebo pomeleme na
masovém mlýnku, můžeme přidat i kulaté plody. Dáme do sklenice a
zalijeme alkoholem, aby drogu mírně zakrýval. Necháme 2-3 týdny
macerovat, občas protřeseme. Scedíme a vymačkáme, užíváme 1
malou lžičku denně v trošce vody, ráno nebo večer, 1/2 hodiny před
jídlem.
Rozmarýnové víno
Ke třem dílům nasekaných listů rozmarýnu, nejlépe čerstvých,
přidáme po jednom dílu rozdrcených plodů a květů hlohu, sušených
rozinek, trochu mletého zázvoru a skořice. Směsí naplníme sklenici
asi do 1/3 objemu a doplníme červeným vínem. Necháme 2-3 týdny
macerovat, občas protřeseme. Scedíme, dochutíme medem a pijeme
2-3krát denně po stopce na zvýšení tlaku krve a zlepšení činnosti
srdce. Rozmarýna je silná bylinka, proto ji dávkujeme o-patrně,
nedoporučuje se užívání v těhotenství, při onemocnění jater a ledvin.
JMELÍ BÍLÉ – Viscum album
Jmelí je rostlinný parazit, který se přiživuje na stromech a bere
jim životodárnou mízu. I když ho v přírodě nacházíme často, obvykle
je vysoko a nedá se na něj dosáhnout, proto se sbírá na místech těžby
ze spadlých stromů. Drogu tvoří jen měkké části listů, bez bobulí,
můžeme ji bez námahy koupit v lékárně.
V současné době stresů, vysokých a nízkých krevních tlaků, má
jmelí mimořádný význam. Stejně jako česnek dokáže totiž regulovat
krevní tlak, tedy vysoký snižovat a nízký zvyšovat, čehož dosáhne
tím, že změkčuje a odstraňuje vápenaté usazeniny v krevních
cestách. Tím se stává prvotřídním preventivním prostředkem proti
tolik obávaným infarktům. Kromě tohoto dobrého účinku také
posiluje srdeční sval, pomáhá v klimakteriu, při neplodnosti, při
pocitech strachu, nervozitě a epilepsii, zastavuje krvácení a zvyšuje
imunitu.
Jmelí patří mezi mírně jedovaté rostliny, proto ho užíváme velmi
opatrné, v žádném případě nezvyšujeme doporučené dávky. Nejlépe
se užívá formou kapek, které přidáváme do čajových směsí. Jeho
preventivní protiinfarktové působení využíváme opakovaně, ale jen v
malých dávkách, neboť je to silná rostlina, která může být při
předávkování nebezpečná.
Název jmelí pochází z latiny – viscum
znamená lep. Jmelí má drobné bílé
plody, které jsou na dotek lepkavé. Aby
se na svém hostiteli mohlo usadit, musí
tam zůstat dostatečně dlouho a zapustit
zvláštní kořeny. Jmelí bylo odnepaměti
magickou rostlinou, připisovala se mu
zázračná moc. Keltští kněží odsekávali
na Nový rok zlatým srpem větvičky jmelí
s přáním štěstí a lásky. I dnes najdeme
jmelí během vánočních svátků skoro v
každé domácnosti.
BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ – Borago offtcinalis
Chceme-li se pokochat krásou a užitkem této milé bylinky,
musíme si ji vypěstovat, protože ve volné přírodě neroste. Dobře se jí
daří na záhonu i v truhlíku na okně či balkonu. Drogu, kterou tvoří
celá kvetoucí nať, můžeme koupit také v lékárně.
Už podle starověkých lékařů přinášel brut-nák „radost a úlevu
srdci“. Toto jeho léčebné uplatnění se zachovalo dodnes. Brutnák
výrazně posiluje srdeční sval, léčí rozšířené srdce a neurózu.
Současně působí močopudně, Čímž také prospívá srdci. Čaj z
brutnáku čistí krev a posiluje nervovou soustavu, což rozšiřuje jeho
uplatnění v bylinkové praxi.
Brutnák účinkuje pomalu, projeví se až po delším užívání,
některé látky v něm obsažené jsou ve větších dávkách jedovaté, proto
dodržujeme doporučené dávkování, neužíváme ho dlouhodobě a jeho
dobré vlastnosti využíváme v čajových směsích.
Název brutnáku je odvozený od keltského borrach, což znamená
odvaha. Matthioli ho doporučoval při bušení srdce a k utišení
blouznění, což v jeho řeči znamenalo snížení teploty. Krásný modrý
kvítek brutnáku byl oblíbeným motivem na středověkých
tapiseriích.
MYDLICE LÉKAŘSKÁ –
Saponaria officinalis
Mydlice je téměř nezničitelná rostlina, kde se jednou usadí, tam
roste trvale. Kvete až koncem bylinkové sezony bohatými bílými
květy, nejraději na vlhkých loukách a u cest. Oficiální drogou je
kořen, ale ten se získává těžce, proto je výhodnější si jej koupit.
Podobné účinky má i vrchní část kvetoucí natě, kterou se lehce
můžeme zásobit sami.Název mydlice je odvozený od látek v ní
obsažených – šaponinů, jež pohlcují tuky a ve vodě pění, podobně
jako mýdlo. Tyto v lidském organismu podněcují vylučování žluče,
žaludečních šťáv a dalších sekretů trávicí soustavy. Pomáhají také
průduškám zbavit se hlenů, mají protizánětlivé i močopudné účinky a
zlepšují metabolismus.Saponiny v mydlici mohou vyvolat potíže v
trávicím traktu, proto ji neužíváme samotnou a během potřeby jen
několik dní.
Latinské po jmenování mydli-ce je odvozeno od slova sapo –
mýdlo. Její pěnivý kořen se v minulosti používal k praní jemných
hedvábných látek a jako náhražka mýdla. V dobách antiky lidé
mýdlo ještě nepoužívali, jako prostředek k umývání ho v souvislosti
s mydlicí poprvé vzpomíná až Galenos.
JABLEČNÍK OBECNÝ – Marrubium vulgare
Tuto bylinku ve volné přírodě nenajdeme, ale poněvadž patří k
nejstarším léčivým rostlinám, často se pěstuje a dá se také koupit.
Drogu tvoří celá nať, kterou sbíráme na začátku rozkvětu.
Už antičtí léčitelé používali jablečník jako o-svědčený lék na
srdce. Uklidňuje srdeční arytmii a posiluje činnost srdce, jeho účinky
jsou podobné hlohu, s nímž se často kombinuje. Jeho hořká chuť se
dobře uplatňuje i v trávicím traktu. Můžeme jej přidávat do čajových
směsí ke zlepšení trávení, na nemoci jater a žlučníku.
Jablečník je spolehlivá bylinka, kterou můžeme užívat bez obav i
dlouhodobě. Jeho široké léčebné uplatnění bychom měli více
využívat preventivně.
Pojmenování marrubium pochází z hebrejského mab-nob, což
znamená hořká šťáva. Hořká chuť trávy spojená s příjemnou
jablečnou vůní jsou pro jablečník charakteristické. Jablečník patří
mezi nejstarší léčivé rostliny. Egypťané ho nazývali „býčí krev“ a
používali jako účinný prostředek proti různým druhům jedů a proti
astma. Ve středověku sloužil hlavně proti tuberkulóze.
TRUSKAVEC PTAČÍ – Polygonům aviculare
Tento často se vyskytující plevel roste především kolem cest,
přitom si ho obvykle ani nevšimneme, až při pohledu zblízka
můžeme rozeznat jeho drobné květy. Sbíráme celou rozkvetlou nať,
droga se dá občas také koupit.
Tato stará léčivá rostlina zastavuje krvácení každého druhu, má
však i mnoho dalších dobrých účinků. Léčí katar žaludku a střev,
rozpouští a vyplavuje močové kameny, cenná je také schopnost
zvyšovat krevní tlak. Čaj z trus-kavce prospívá při dně, revmatismu,
nemocech kloubů, silné menstruaci a dalších ženských potížích.
Nenápadnost truskavce se zrcadlí v jeho neškodnosti, v
terapeutických dávkách můžeme pít čaj bez omezení.
Truskavec znali a používali všichni známí lékaři. Galenos ho
považoval za jednu z nejlepších bylinek proti všem druhům zánětů,
sv. Hildegarda ho nazývala „zemské koření“ a jeho nať
doporučovala macerovat ve víně a užívat proti průjmům. Lonicerus
ho nazval „cestní tráva“ a tvrdil, že šťáva truskavce léčí všechna
jedovatá u-štknutí.
TURANKA KANADSKÁ –
Conyza canadensis
Nenápadné turanky si lidé málo všímají, i když se vyskytuje
téměř všude, spíše je problémem se jí zbavit, než ji najít. Naproti
tomu se k léčebným účelům používá zřídka a většinou se ani
neprodává, i když je to prvotřídní léčivá rostlina. Sbíráme horní část
natě, když začíná kvést.Turanka společně s přesličkou a kokoškou
patří k nejlepším rostlinným lékům na zastavení krvácení, přitom
nerozhoduje, zda jde o krvácení vnější nebo vnitřní. Je osvědčenou
přísadou do čajové směsi na zastavení ženského krvácení. Má i další,
mezi bylinkami zřídkavou vlastnost, že podporuje tvorbu bílých
krvinek, přitom je mírně močopudná a celkově čistí organismus.
Čaj z turanky je úplně neškodný, může se pít samotná, ale
vzhledem k jejímu hlavnímu účinku ji obvykle užíváme jen několik
dní.
Turanku přivezli z Kanady
do Francie v roce 1653 v bedně
s bobřími kožešinami. Její
neuvěřitelná životnost se
projevila tak, že její semena se
odtud rozšířila do celé Evropy,
dnes ji najdeme téměř všude.
Léčebně začali turanku
používat američtí lékaři v 19.
století a doporučovali ji při
žaludečních potížích i na rány.
KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKACapsella
bursa-pastoris
Tuto skromnou, podle typických kokošce podobných plodů lehce
identifikovatelnou rostlinku nalezneme v naší přírodě téměř všude.
Kokoška kvete dlouho, ale nať sbíráme co nejdřív, jakmile se začnou
otvírat drobné bílé květy. Tuto často užívanou drogu dostaneme také
v lékárně.Kokoška pastuší tobolka patří k nejlepším lékům na
zastavení krvácení každého druhu, vnějšího i vnitřního. Dobře
pomáhá při tak častém ženském krvácení. Její další dobrou vlastností
je schopnost regulovat krevní tlak, čistit krev a rozpouštět vápenaté
usazeniny v krevních cestách. Takových bylinek máme málo, proto
si kokošky vysoce ceníme i jako prevence kornatění tepen, sklerózy a
infarktu.I když se u kokošky nezjistily žádné nepříznivé účinky, při
dlouhodobém užívání ji dávkujeme raději méně a kombinujeme s
dalšími podobně účinkujícími bylinkami.
Latinské pojmenovaní kokošky bursa pastoris znamená měšec,
kapsička pastýřů. Vzniklo z toho, že její trojúhelníkové plody jsou
velmi podobné kapsám někdejších pastýřů. Jako léčivou rostlinu
používal kokošku už otec lékařství Hippokrates na problémy s
dělohou. Používám kokošky bylo rozšířeno během první světové
války, když nahrazovala těžce dostupné léky zastavující krvácení.
ZÁZVOR PRAVÝ – Zingiber officinale
Byl vyšlechtěný v tropických a subtropických oblastech, kde se
pěstuje k léčebným účelům i jako koření a potravina. Používá se
členitý kořen, který je u nás málo známý, ale občas se prodává,
někdy i jako čaj v nálevových sáčcích.Léčebné využití zázvoru
vychází z indické a-jurvédy, podle níž léčí zažívací ústrojí, zlepšuje
trávení a látkovou přeměnu. Potvrzuje to také jeho silná pálivá a
hořká chuť. Zázvor obsahuje účinné látky podobné acylpyrinu.
Zevně slouží spařený dřevnatý kořen formou horkých obkladů na
ztuhlé svalstvo krku, končetin a jiné svalové bolesti.Kvůli silnému
účinku používáme vnitřně zázvor velmi opatrně, neboť ve větších
dávkách může způsobit různé poruchy a celkovou slabost.
Zázvor pěstovali už Číňané,
kteří věřili, že přináší štěstí. Do
Evropy ho přivezli obchodníci
po slavné Hedvábné cestě.
Zázvor je oblíbenou pochoutkou
Italů, ti jsou přesvědčeni, že
dodává sexuální sílu. U nás
známe zázvor jako součást
koření kari. Je také součástí
mnoha hořkých likérů a vín.
JÍROVEC MAĎAL – Aesculus hippocastanum
Rozkvetlý jírovec patří mezi nejkrásnější stromy, proto se často
vyskytuje v parcích a kolem cest. K léčebným účelům slouží květy,
mladé listy, na podzim i plody, známé kaštany.
Čaj z jírovce prokrvuje všechny orgány těla, snižuje srážlivost
krve, roztahuje cévy a tepny. Má i protizánětlivé účinky a pomáhá při
menstruačních potížích. Hlavní uplatnění jírovce v bylinkářské praxi
je zevně proti revmatismu, ischiasu, na křečové žíly, záněty žil,
trombózu a poruchy lymfatického oběhu, kde patří k nejlepším
rostlinným lékům.Jírovec vnitřně samostatně neužíváme, protože v
silnějších dávkách může vyvolat bolestí hlavy a zvracení, v čajových
směsích toto nebezpečí nehrozí.
Do Evropy se jírovec dostal
v 16. století z Turecka, kde už
tehdy sloužil při léčbě dýchávičnosti
koní. Jako léčivou
rostlinu ho prvně popsal
Matthioli v 16. století. Semena
jírovce – známé kaštany –
obsahují kumarin, díky němuž
jsou jednou ze složek
opalovacích krémů, protože
tato látka chrání před
ultrafialovým zářením. Kaštany
bychom měli nosit stále v
kapse, protože prý chrání před
zlem. Jsou účinné tak dlouho,
dokud neztratí lesk.
JINAN DVOULALOČNÝ – Ginkgo biloba
Je to posvátný strom, jehož vzhled a tvar listů je v rostlinné říši
ojedinělý. Proto se i u nás vysazuje jako okrasný strom v parcích a
zahradách. Listy jinanu se získávají těžce, proto drogu kupujeme v
lékárně, nejlépe už ve formě notových produktů.
Jinan se stal populárním zásluhou schopnosti zlepšovat
prostupnost stěn krevních vlásečnic, a tím krevní oběh. Roztahuje
cévy a zrychluje průtok krve, což se zvlášť projevuje v mozku.
Slouží také jako prevence kornatění tepen, odstraňuje pocit chladu
rukou a nohou, předchází odumírání tkání při jejich nedostatečném
zásobování krví.
U jinanu se nezjistily žádné nepříznivé účinky, přítomná živice
však dráždí žaludek, proto upřednostníme hotové výrobky, u nichž je
odstraněna, a ty můžeme užívat bez obav.
Jinan pochází z Číny a
Japonska, kde ho s oblibou
vysazovali před chrámy.
Botanicky nepatří mezi listnaté,
ani jehličnaté stromy. Zachoval
se jako jediný ze skupiny
stromů, které rostly už v
druhohorách před dvěma sty
miliony lety. V Americe nazývají
jinan „stromem dívčích vlasů“.
MOCHNA HUSÍ – Potentilla anserina
Na nenápadné porosty mochny nás obvykle upozorní jen její
křiklavě žluté květy. Mochna roste na loukách, blízko obydlí, často
vytváří souvislé porosty, proto se její listy sbírají lehce a rychle.
Drogu si však můžeme koupit i v lékárně.Lidové léčitelství
odpradávna využívá schopnost mochny uvolňovat křeče. Proto ji
ordinuje při kolikách břišní dutiny, menstruačních křečích,
bolestivých záchvatech způsobených ledvinovými a žlučníkovými
kameny. Používá se také k léčbě trávicího traktu, při střevním kataru,
průjmech, na zastavení krvácení a na močové ústrojí.
Mochna husí se dá lehce získat, má mnoho dobrých vlastností a je
úplně neškodná, což jí dává možnost širšího uplatnění v léčivých a
preventivních bylinných čajích.
Mochna ráda roste na místech, kde se pasou husy, což se
přeneslo do jejího názvu. Kdysi se jí připisovaly neobvyklé léčivé
účinky, proto dostala latinské pojmenování potens – mocný. Prosek
z kořene mochny je vynikající na hojení krvácející rány, proto se
uvažovalo o tom, že se stane povinnou výbavou lékárniček
zdravotníků během první světové války.
KYSELÁČ LUČNÍ – Acetosa pratensis
Známe ho z dětství jako „kyselé lístky“, které rostou na vlhkých
loukách a úhorech. Kyseláč má vysoký obsah vitaminu C a slouží
jako dobrý krev čistící prostředek. Zlepšuje také trávení, činnost
jater, žlučníku a střev. Zevně můžeme použít pomačkané lístečky
jako obklad na různé kožní záněty, vyrážky a nečistoty. Vysoký
obsah kyseliny šťavelové může vyvolat nevolnost až lehké otravy,
proto jeho působení využíváme s mírou.
