Může mít ostropestřec nežádoucí účinky
Všechny léčivé látky by měly být vždy podrobeny kontrole, a zkoumány by měly být i jejich účinky i případné negativní dopady na zdraví. Ostropestřec mariánský je využíván zejména u některých nemocí jater a žlučníku již po dlouhá století. Má nějaké vedlejší účinky?
Některé aktivní látky v ostropestřci (ovšem nikoli silymarin) mohou způsobit pocení, křeče v břiše, pocit na zvracení (nauseu), nebo i zvracení, eventuálně průjem a slabost)
Vlastní silymarin je prakticky bez nežádoucích účinků, ve studiích provedených na laboratorních zvířatech nebyly pozorovány nežádoucí účinky až do perorálních dávek 20 g/kg u myší a 1 g/kg u psů.
Výtažky z ostropestřce jsou považovány za bezpečné v těhotenství (silymarinem byly léčeny například těhotné ženy s tzv. intrahepatální cholestázou těhotných, a to v dávce 560 mg/d), u dětí (léčených nitrožilním podáním silymarinu v dávce až 50 mg/kg váhy pro otravu muchomůrkou zelenou) i u starých lidí (léčených dávkou 420 mg/den).
Byly popsány (pouze) dva případy anafylaktické reakce po požití čaje z ostropestřce a přípravky obsahující výtažky z této léčivé rostliny jsou proto považovány za velmi bezpečné.
Jako mnohem větší problém se však jeví kvalita komerčně prodávaných preparátů obsahujících silymarin. Hlavním důvodem je fakt, že naprostá většina silymarinových preparátů se prodává jako výživové doplňky a na kontrolu jejich kvality nejsou ani zdaleka uplatňována pravidla platící pro klasické léky. Není to jen problém České republiky, je to skutečně problém celosvětový. My jsme v roce 2019 opublikovali v odborném časopise Scientific Reports výsledky naší rozsáhlé studie, ve které jsme analyzovaly 26 různých preparátů se silymarinem zakoupených v průběhu 2 let na různých místech Spojených států a také v České republice. Zajímalo nás zejména, zdali zastoupení aktivních látek skutečně odpovídá tomu, co výrobce deklaruje, a dále, zdali nejsou tyto preparáty kontaminovány mykotoxiny, rostlinnými alkaloidy, pesticidy či mikroby. Zjistili jsme ohromné rozdíly v koncentracích aktivních látek (silymarinových flavonolignanů) mezi jednotlivými preparáty, i mezi jednotlivými šaržemi stejných preparátů téhož výrobce. Tyto koncentrace se velmi lišily i od koncentrací deklarovaných výrobci na obalech preparátů. Navíc, ve všech (!) preparátech bylo zjištěno značné množství mykotoxinů v často zdraví nebezpečných koncentracích, podobně i pesticidy a mikrobiální kontaminace.
Tyto výsledky jednoznačně ukazují na potřebu mnohem přísnější regulace a kontroly výživových doplňků, které mohou být často i zdraví škodlivé. Tyto výsledky také naznačují, že za kontroverzními výsledky pozorovanými v některých klinických studiích mohou právě nekvalitní silymarinové preparáty podávané pacientům.
Silymarin- ostropestřec proti nádorovým a zánětlivým nemocem
Kromě obecně známých účinků silymarinu (Ostropestřce mariánského) proti jaterním nemocem má silymarin má prokazatelně i další biologické účinky:
- Silymarin, alespoň v experimentálních pracích, má zjevné protinádorové účinky. Tyto účinky byly popsány pro nádory prostaty, děložního čípku, prsu, tlustého střeva, slinivky břišní, plic, kůže a mozku. Ovšem i v klinických studiích na pacientech bylo prokázáno, že ostropestřec zpomaluje nádorový růst u nemocných s rakovinou prostaty.
- Podobný léčebný efekt byl popsán také u nemocných s jedním typem akutní leukémie (akutní lymfoblastové leukémie). U nemocných s nádorovými nemocemi se ostropestřec/silymarin podává zejména pro jeho ochranné účinky před toxickými účinky chemoterapie, je však pravděpodobné, že má i své vlastní přímé protinádorové účinky.
- Silymarin opravdu chrání před hepatotoxickými (toxické účinky na játra), kardiotoxickými (toxické účinky na srdce) a nefrotoxickými (toxické účinky na ledviny) účinky chemoterapie (protinádorové léčby). Podobné ochranné účinky silymarinu na játra byly popsány i při podávání anestetik před operacemi.
Nejúplnější přehled populárních diet v rubrice: Diety
- Ukazuje se, že silymarin by mohl mít také ochranné účinky před systémovými zánětlivými nemocemi. Pravděpodobně by silymarin mohl být užitečný v léčbě tzv. idiopatických střevních zánětů, mezi které patří nemoci známé pod názvy Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. Pro využití silymarinu v těchto indikacích svědčí alespoň výsledky experimentálních zvířecích studií, na definitivní rozhodnutí, zdali by silymarin mohl být prospěšný u těchto chorob, si budeme muset ještě počkat.
- Silymarin pravděpodobně také působí ochranně i proti cukrovce (diabetu). V těchto studiích byl podáván silibinin-b-cyklodextrin a jeho užívání opravdu snižovalo hladiny krevní glukózy a dalších parametrů vyšetřovaných u nemocných s cukrovkou (diabetem) 2. typu. Podle jiné práce by silymarin mohl pomáhat i u poškození ledvin, které je tak časté u nemocných s cukrovkou.
- Silymarin má i ochranné účinky na naší pokožku, chrání před nebezpečným ultrafialovým zářením, zejména v důsledku svých antioxidačních vlastností. I z těchto důvodů byly vyvinuty preparáty pro tyto účely (masti) s cílem chránit pokožku před škodlivým účinkem ultrafialového záření.
- Silibinin, směs hlavních flavonolignanů obsažených v ostropestřci, patří mezi tzv. fytoestrogeny, tedy látky rostlinné povahy s nízkou estrogenní aktivitou (aktivitou ženských pohlavních hormonů). Silymarin se opravdu váže na tzv. estrogenní receptory. Někteří autoři uvažují, že by tímto účinkem mohl ovlivňovat koncentrace krevních tuků , nebo dokonce i kostní metabolismus (prevence osteoporózy).
- Uvažuje se dokonce i o využití silymarinu v prevenci nebo oddálení příznaků neurologických nemocí, jako jsou například roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, nebo demence vyvolaná onemocněním AIDS.
- Je pravděpodobné, že část výše uváděných ochranných účinků silymarinu je způsobena jeho působením na metabolismus bilirubinu, který je nesilnějším endogenním (tělu vlastním) antioxidantem v lidském organismu. Jak jsme prokázali v naší vlastní experimentální studii publikované v loňském roce v odborném časopise Oxid Med Cell Longev, některé složky silymarinu účinně zvyšují zejména buněčné koncentrace bilirubinu, čímž patrně zvyšují jejich obranný potenciál, podobně jako to vidíme u jedinců s Gilbertovým syndromem (benigní hyperbilirubinémií).
Semena ostropestřce se používají po staletí v tradiční čínské medicíně a v Ayurvédské medicíně pro jeho potenciální ochranné účinky na játra (hovoříme o tzv. hepatoprotektivních účincích, a také léky s těmito účinky se nazývají hepatoprotektiva).
Po dlouhou dobu se používá v léčbě svědění (často jaterního původu), ale i hemeroidů, kolikových bolestí břicha, a dokonce i lupénky. Mezi další účinky patří protizánětlivé působení, podporuje regeneraci jater, snižuje koncentrace cholesterolu ve žluči, čímž chrání před tvorbou cholesterolových žlučových kamenů, pravděpodobně chrání i před poškozením jater při otravě houbami. Dokonce se používá i v léčbě menstruačních obtíží, údajně podporuje tvorbu mateřského mléka a působí i proti depresím.Silymarin dále chrání ledviny před toxickými efekty některých léků, má současně i antioxidační účinky (působí proti tzv. oxidačnímu stresu, který je charakterizován nadprodukcí reaktivních forem kyslíku poškozujících zejména buněčné membrány).
Zdroje informací:
PDR (Physician Desk Reference) for Herbal Medicine, 4. vydání, Thomson Healthcare 2007