Co je cílená výživa?

Co je důležité ve výživě onkologických pacientů: 

• ve stravě dostatečné množství energie (cca 30 kcal/kg/den),
• dostatečné množství bílkovin (1–1,5 g/kg/den),
• dostatek cukrů a tuků,
• dostatečné množství vitamínů, minerálů a stopových prvků,
• dostatečný příjem tekutin.

Jsou potřebné suplementy, doplňky stravy, nebo si lze vystačit s vhodnou stravou?

Mnohdy je vhodné doplnit minerály, vitamíny a stopové prvky mimo stravu i formou doplňků výživy. Mohou být při nemoci a rekonvalescenci prospěšné, ale jde vždy o individuální záležitost. Žádné doplňky ani bylinné preparáty by pacient neměl užívat bez konzultace s lékařem.

„V mnoha případech může mít potravinový doplněk či bylinný preparát velmi nepříjemné až život ohrožující nežádoucí účinky. Některé potravinové doplňky či byliny mohou zvyšovat či snižovat hladinu léků, které jsou pro pacienta nezbytné. Mohou tedy snižovat účinnost či naopak zvyšovat výskyt nežádoucích účinků těchto pro pacienta nezbytných léků. Oba případy jsou pro pacienta velmi nebezpečné,“ varuje Petra Holečková. Příkladem takovýchto bylin či preparátů, které je obsahují, může být třezalka tečkovaná, jinan dvoulaločný (mnohdy pod označením ginkgo biloba), třapatka nachová (známá také jako echinacea), kozlík lékařský nebo žen-šen.

Léčbu, resp. účinnost léků mohou zásadně ovlivnit i některé potraviny, například česnek, zelený čaj, červené víno, grapefruit, pomelo (v menší míře ostatní citrusové plody), káva či sója.

Lidský organismus a hladovění !

U prostého hladovění dochází k vícefázové metabolické adaptaci. V první fázi do 72 hodin se relativně záhy vyčerpají zásoby jaterního a svalového glykogenu jako rychlého zdroje energie. Zvyšuje se tvorba glukózy z glukogenních aminokyselin a glycerol v játrech. Postupně dochází k útlumu sekrece inzulínu a nárůstu sekrece kontraregulačních hormonů (glukagonu, kortizolu a katecholaminů). Těmito hormony je stimulována lipolýza v tukové tkáni, glukoneogeneze v játrech a proteolýza v kosterních svalech a viscerálních orgánech. Organismus potřebuje okolo 75 gramů bílkovin za den. Játra syntetizují v procesu glukoneogeneze glukózu z aminokyselin a glycerolu získaného z tukové tkáně. Při hladovění delším než 3 dny, nastupují další adaptační metabolické změny. Při snížení bazálního metabolismu se snižuje celkový energetický výdej, a to až o 40 %.

Klesá tvorba hormonů štítné žlázy a snižují se i koncentrace stresových hormonů. Postupně se zvyšuje lipolýza v tukové tkáni a mastné kyseliny jsou uvolňovány do krevního oběhu. V játrech se začíná stupňovat tvorba ketolátek v míře, která přesahuje schopnost jater je využít. Ketolátky se uvolňují do krevního oběhu a stávají se velmi výhodným energetickým substrátem pro řadu periferních tkání, zejména CNS-Centrální nervový systém.Přesto mozek potřebuje alespoň minimální množství glukózy pro metabolismus ketolátek. U stresového hladovění je metabolická odpověď na stres charakterizována především zvýšením klidové energetické spotřeby, hyperglykémií a katabolismem proteinů s rychlým odbouráváním svalové hmoty. Stresové hladovění se vyznačuje na jedné straně omezením nebo neschopností přirozeného příjmu potravy a na straně druhé zvýšenými metabolickými nároky. Lidský organismus reaguje za cenu mobilizace vlastních zásob, které jsou rychle spotřebovávány. Tento adaptační mechanismus, který má za následek relativně rychlé uzdravení, nebo naopak vyčerpání a smrt, byl z evolučního hlediska pravděpodobně výhodný, protože dlouhá nemoc a pomalé uzdravování nebyly možné. Překotná zánětlivá odpověď může dokonce vést k dalšímu poškození funkce orgánů, imunosupresi a ke ztrátě svalové hmoty, která potom chybí při rehabilitaci. V rámci těžké akutní zánětlivé reakce se malnutrice může rozvinout i během několika dnů. Vyznačuje se nízkou koncentrací sérového albuminu, často s hypoproteinemickými otoky, které jsou zvýrazněny zvýšenou permeabilitou cévní stěny zprostředkovanou cytokiny. Tímto mechanismem dochází k prostupu vody, iontů a proteinů do extravaskulárního kompartmentu.

Stresová reakce je na úrovni organismu modulována pomocí zvýšených koncentrací katecholaminů, glukagonu a kortizolu. Tato hormonální odpověď způsobuje zvýšenou lipolýzu, glukoneogenezi a proteolýzu. Dalším důsledkem působení stresových hormonů je hyperglykémie, hyperinzulinémie a vystupňovaná glukoneogeneze v játrech. Dalšími mediátory katabolismu jsou prozánětlivé cytokiny, především IL-1 a TNF-α. U kriticky nemocných může dojít v extrémních případech během jednoho dne k úbytku až stovek gramů svalové hmoty. Tímto způsobem jsou zásoby proteinů spotřebovány a vzniká deplece řady aminokyselin (glutamin, arginin, glycin), ale také minerálů a stopových prvků (K⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, fosforu, selenu). Na rozdíl od prostého hladovění není možné pouhou nutriční intervencí upravit metabolismus při stresovém hladovění. Nutriční podpora v akutní fázi onemocnění má za cíl minimalizovat rozvoj malnutrice. Příjem energie by především v počátečních fázích neměl výrazně převýšit celkový energetický výdej. Katabolismus proteinů v této fázi totiž nelze nutriční podporou zvrátit v anabolismus. Dodávka aminokyselin ovšem stimuluje syntézu bílkovin, a tím poněkud snižuje negativní dusíkovou bilanci. Snaha udržet pozitivní dusíkovou bilanci za cenu velmi vysokých dávek proteinů ve výživě není přínosná a může být dokonce škodlivá.