Bílkovina

Proteiny jsou jedním z hlavních makronutrientů v naší výživě, není je proto možné nahradit. Tělesné bílkoviny jsou neustále degradovány (podléhají rozkladu) a znovu syntetizovány (vytvářeny), proto je jejich dostatečný příjem (nejen v kulturistice) nezbytný. U kosterních svalů je poločas (jak rozpadu, tak novotvorby) v řadech měsíců, u plazmatických bílkovin a střevních buněk v řádech hodin až týdnů. Adekvátní příjem tedy zajišťuje, aby tyto procesy probíhali pro nás šetrně (o adekvátním příjmu se dočtete dále, jeho stanovení je totiž trochu složitější).

Nejsme však dokonalí a neomylní, proto může dojít k neadekvátnímu příjmu bílkovin. Tím rozumíme, jak nedostatečný tak nadbytečný příjem. Při nedostatečném příjmu hrozí zastavení růstu, narušení obranyschopnosti, pomalé hojení nebo porušení orgánů. Rozlišujeme tzv. primární nedostatečný příjem (způsoben nedostatkem proteinů ve stravě) a sekundární, který je zapříčiněn nesprávnou funkcí jater, ledvin či jiným onemocněním. Protipólem nedostatečného příjmu je příjem nadbytečný (ve vyspělých zemích zcela běžný jev). Tento „přespříjem“ (češtináři odpustí) je z dlouhodobého hlediska značně zdravotně rizikový. Hrozí zde zvýšení tlaku krve, neadekvátní zatížení jater a ledvin a sní spojené zvýšené množství kyseliny močové v krvi (dna).

Co jsou bílkoviny?

Bíllkoviny jsou hlavní stavební prvky těla. Jsou využity k tvorbě svalů, šlach, tkání, orgánů a kůže. Neméně důležité jsou při tvorbě enzymů, hormonů, neurotransmiterů a různých drobných molekul, které slouží k zajištění důležitých tělesných funkcí. Bílkoviny jsou tvořeny z menších molekul nazývaných aminokyseliny, které jsou spojeny dohromady jako perličky na řetízku. Navázané aminokyseliny tvoří dlouhé bílkovinné řetězce, které se pak skládají do složitých tvarů. Některé z těchto aminokyselin mohou být produkovány tělem, zatímco jiné musíme dostat ze stravy. Animokyseliny se tedy dělí na neesenciální (tělo si je vytváří samo) a esenciální (ty, které musíme přijímat ze stravy a dalších zdrojů.

Důležité není jen množství přijatých bílkovin, ale také jejich kvalita. Kvalita zdroje bílkovin závisí na profilu aminokyselin. Nejlepší zdroje bílkovin obsahují všechny esenciální aminokyseliny v poměrech vhodných pro člověka.

Hlavní funkce bílkovin:

• strukturální funkce – Tvorba plazmatických proteinů, které následně slouží k obnově a výstavbě buněk.
• součást regulačních a metabolických mechanismů – Tvorba proteinů se specifickou funkcí v organismu (enzymů, hormonů, transportních proteinů…)
• obranná funkce – Tvorba protilátek.
• nutriční funkce – Bílkoviny obsahují 17kJ/g, jsou proto využitelné pro naše tělo jako zdroj energie. Což je však značně nevýhodné, a to z důvodu vysokého termického efektu při metabolismu bílkovin (30% energie využito na samotný metabolismus). Při oxidaci bílkovin (rozklad na energii) vznikají katabolické produkty, které musí být z těla vyloučeny ve formě urei. To vede k nepřiměřenému zatížení organismu zejména ledvin.

Dělení bílkovin
Nejpoužívanějším bílkovinným dělením je strukturní:

• Jednoduché (albuminy, globuliny, histony, skleroproteiny…)
• Složené (Glykoproteidy, Lipoproteidy, Nukleoproteiny…) Dalším způsobem jak rozdělit proteiny je dle jejich tvaru (oblé až kulovité např.: albuminy, vláknité např.: kolagen, membránové)

Základní stavební jednotkou bílkovin jsou aminokyseliny (AMK), ty jsou spojeny mezi sebou peptidovou vazbou. V našem těle se vyskytuje 20 základních AMK. Jediné ony mohou být využity k syntéze (novotvorbě) bílkovin, za určité energetické bilance i k tvorbě sacharidů a tuků. Slouží také jako základ pro tvorbu řady důležitých látek např.: adrenalin, serotonin, kreatin, karnitin, hormony štítné žlázy… Náš organismus není AMK schopen skladovat, existuje pouze tzv. pohotovostní zásoba ve tkáních.

Aminokyseliny můžeme rozdělit do tří skupin podle jejich potřeby pro náš organismus:

• Esenciální-Naše tělo si je nedokáže vytvořit, musíme je tak dodávat vhodnou stravou (valin, Lucin, isoleucin, methionin, threonin, fenylalanin, lysin, tryptofan)
• Semiesenciální–Dokážeme je syntetizovat, při určitých podmínkách je jejich syntéza nedostatečná (při růstu-arginin, histidin, při ledvinném selhání-tyrosin).
• Neesenciální–Zdravý dospělý jedinec je schopen syntetizovat dostatek těchto AMK (Glycin, alanin, arginin, histidin, kyselina asparagová, asparagin, kyselina glutamová, glutamin, cystein, prolin, serin, tyrosin) .

Biologická hodnota bílkovin

Dalším a nezanedbatelným způsobem jak nahlížet na bílkoviny je jejich biologická hodnota (BH). Ta je určující při porovnávání kvality bílkovin. BH nám udává, kolik tělesných (endogenních) bílkovin je možno vytvořit ze 100g proteinů přijatých potravou. Udává se v % a obecně platí že BH živočišných proteinů je vyšší než BH rostlinných proteinů. Závisí zejména na množství a poměru jednotlivých esenciálních AMK a jejich stravitelnosti.

Plnohodnotné bílkoviny obsahují všechny potřebné esenciální AMK, a to ve správném poměru. Živočišnými zdroji jsou maso, mléko, vejce, ryby. Z rostlinných zdrojů, často opomíjené sójové boby. Zástupci neplnohodnotných bílkovin pochází většinou z rostlinné říše tzn. ořechy, obiloviny, luštěniny, semena. Živočišné zdroje jsou zde také zastoupeny v podobě želatiny (kolagen).

Jak doplnit bílkoviny – suplementace

Než sáhneme po proteinových suplementech, měli bychom vědět, jaký by měl být náš denní příjem bílkovin. Jelikož si musíme uvědomit, že pro člověka, který váží do 80kg by mělo být primární, přijímat bílkoviny z klasické stravy než z proteinových suplementů. Pokud však nedokážeme doplnit denní příjem bílkovin z běžného jídla, můžeme si vybrat z různých proteinových suplementů. Těch je na trhu opravdu nepřeberné množství a tak při jejich výběru bychom měli být obezřetní na kalorie! https://superherba.cz/produkt/protein-drink-mix/   obsahuje : na 250ml vody připadne 28g směsi s obsahem- 15g  tedy 108 Kcal=457 kj

Nebo: 9g proteinů a 113 kcal — https://superherba.cz/produkt/sojove-boby/